infektologie
Preventabilní respirační onemocnění Doc. MUDr. Václava Bártů, Ph.D. Plicní oddělení, Medicon, a.s., Praha Souhrn: Zánětlivá onemocnění dýchacího ústrojí patří mezi frekventovaná a závažná onemocnění postihující pacienty bez rozdílu věku. V současné době je navíc tato situace ovlivněna celosvětovou epidemií covidové infekce. Infekty horních cest dýchacích jsou způsobeny hlavně viry. Záněty dolních dýchacích cest a plicní tkáně jsou především bakteriální nebo smíšené etiologie. Přenos infekce se děje obvykle kapénkovou nákazou při pobytu v kolektivu. Inkubační doba je krátká, projevy příznaků jsou výrazné. Rizikovou skupinu představují děti, senioři, chroničtí nemocní, imunosuprimovaní pacienti. Nemocní s chronickým plicním onemocněním, diabetem mellitus, chronickým kardiovaskulárním onemocněním, nefrotickým syndromem, hepatopathií, maligním onemocněním jsou vystaveni riziku závažného, až život ohrožujícího průběhu. U osob nad 50 let věku aktivita imunitního systému slábne, morbidita pak narůstá u osob starších 65 let (1). U těchto pacientů je v rámci preventivních kroků na místě vakcinace proti častým a závažným respiračním infekcím. Klíčová slova: respirační infekce, rizikové skupiny, vakcinace, Streptococcus pneumoniae, chřipka, COVID-19, pertuse
Úvod Pro respirační infekční onemocnění je typický sezonní výskyt a postižení všech věkových skupin. Důraz při prevenci infekcí respiračního ústrojí spočívá v určení rizikov ých faktorů a rizikový skupin pacientů, kteří jsou onemocněním nejvíce ohroženi. Druhým důležitým krokem je pak nabídnutí vakcinace proti nejčastějším a závažným respiračním infekcím. V posledním roce se do spektra preventabilních onemocnění zařadila covidová infekce. Řadu let se již provádí v podzimních měsících protichřipková vakcinace jako jedno z velmi účinných opatření proti výskytu virového chřipkového onemocnění. Zásadním krokem v prevenci bakteriální infekce je pak očkování proti Streptococcus pneumoniae. Jedná se o grampozitivní, aerobní, α-hemolytický, viridující kok, podmíněný patogen, který patří k nejčastějším vyvolavatelům bakteriálních infektů dolních dýchacích cest (2).
Rizikové skupiny U respiračních infekcí je důležité definovat rizikové faktory a rizikové skupiny pacientů. Jedním z rizikov ých faktorů je věk. U covidové infekce se prokázalo, že vyšší věkové skupiny jsou nejvíce ohroženy. Při pneumokokové infekci jsou rizikové děti, u kterých není imunita dostatečně silná. U osob nad 50 let věku dochází k imunosenescenci. Jedná se o změny probíhající v imunitním systému během stárnutí a zasahuje v různé míře do všech součástí
imunitní obrany organismu. Nedochází k jeho utlumení, ale k celkové remodelaci. Dalším faktorem jsou komorbidity, které narůstají u osob starších 65 let. Zvýšenému riziku jsou vystaveni diabetici, nemocní s chronickým kardiovaskulárním onemocněním, astmatem, chronickou obstrukční plicní nemocí, kuřáci, alkoholici, osoby s nefrotickým syndromem, hepatopathií. Pacienti s maligním onemocněním, leukemií, lymfomy, při chemoterapii a radioterapii jsou další ohroženou skupinou. K nim se řadí i nemocní s vrozenou či získanou imunodeficiencí, při imunosupresivní terapii u řady jiných chorob a osoby s porušenou funkcí sleziny, případně po splenektomii (1).
zace a monitorace základních životních funkcí. Antivirovou léčbu je pak nutné při druhotných komplikacích nebo u pacientů se závažnými riziky doplnit o antibiotika k pokrytí sekundární bakteriální infekce. Rychlá diagnostika chřipky má význam pro účinnou léčbu. Průkaz antigenu chřipkového viru spočívá v barevné změně odebraného materiálu – obvykle nazofaryngeálního výtěru. Často se dále užívají rychlé laboratorní diagnostické metody typu ELISA nebo immunofluorescence s výsledkem za 6–20 hodin. Klasická virologická metoda spočívá v izolaci viru na kuřecím embryu a trvá několik dnů. Používá se k určení cirkulujícího kmene viru v rámci epidemiologického šetření (2).
Chřipka Chřipka se po uplynutí inkubační doby 12–48 hodin projeví rychlým nástupem horečky, třesavkou, bolestmi hlavy, svalů, kloubů, pocitem těžké schvácenosti. Onemocnění doprovází dráždivý kašel, zažívací potíže, může dojít k dalším závažným infekčním komplikacím. U pacientů s imunosupresí, s chronickou chorobou či jsou-li v rekonvalescenci po jiném onemocnění, chřipka tento stav výrazně zhoršuje. Nejohroženější skupinou jsou opět senioři a malé děti. Těžký průběh chřipky může vyústit až hospitalizací (2). Léčebný přístup představuje symptomatická terapie a klid na lůžku. Při těžkém průběhu může onemocnění progredovat do obrazu pneumonie a multiorgánového selhání. V tomto případě je nezbytná hospitali-
Protichřipková vakcinace Dlouhodobě se v podzimních a zimních měsících vyskytují chřipkové epidemie. Výjimkou bylo zimní období let 2020/ 2021, kdy respirační infekce ovládl COVID-19 a zároveň došlo k razantnímu omezení mezilidských kontaktů. Je třeba počítat s tím, že při obvyklém způsobu života ani protichřipková vakcinace nedokáže zcela zastavit chřipkové epidemie. Situace se periodicky navíc komplikuje výskytem nových mutací. Chřipka je nejčastěji vyvolána viry typu A a B a jen okrajově typem C. V současnosti existují tři základní typy chřipkových vakcín. Rozlišují se složením, kdy obsahují buď inaktivovaný virus, inaktivované virové částice, nebo jen inaktivované antigeny hemaglutinin
13
