64-66 Brany Prahy_3,0_Layout 1 28.02.2020 14:33 Stránka 64
projekty / projects / CITY PLANING
URBANISMUS
Studie Brány Prahy The Brány Prahy (Prague Gates) study Na počátku byli lidé zodpovědní na radnici Prahy 1 za rozvoj. městské části. Měli pocit, že nedokážou být rovnocenným. partnerem profesionálním developerům, kteří na jejich území. vstupují s rozvojovými projekty..
Z
atímco developeři přicházejí s konkrétními představami o způsobu využití, tvaru a objemu staveb, radnice má k dispozici jen regulativy územního plánu. Představa o tom, co je veřejným zájmem v území, který má radnice prosazovat, nebývá vyhraněná a často se mění s výměnou politické reprezentace. V praxi pak jednání mezi radnicí a developerem probíhá jako dohadování o navyšování koeficientů stanovených územním plánem a o výškové hladině nové zástavby. PŘEDOBRAZEM JE VÍDEŇ
Bezprostředním podnětem pro vypracování studie Brány Prahy se stal plán skupiny Penta na zástavbu v prostoru Masarykova nádraží a Florence podle projektu kanceláře Zahy Hadid. Komise pro územní rozvoj, kterou rada městské části Praha 1 požádala o přípravu návrhu stanoviska k záměru, si uvědomovala jedinečnost tohoto prostoru na okraji historického jádra města, jež je zapsáno na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Jde o poslední rozsáhlé rozvojové území centra, navíc napojené v podstatě na všechny dopravní systémy, které se v Praze vyskytují – s výjimkou letiště. Způsob transformace tohoto prostoru zásadně ovlivní možnosti přeměny celého rozhraní mezi historickým jádrem a jeho bývalými předměstími, nyní velmi atraktivními čtvrtěmi Karlínem, Vinohrady, Žižkovem a Holešovicemi-Bubny. Obdobu takového prostoru – a také inspiraci pro jeho nové městotvorné využití – lze hledat v historii v mnoha městech bývalé rakousko-uherské monarchie v čele s Vídní. Tam na místě bývalého opevnění historického jádra vznikly po jeho odstranění v druhé polovině 19. století okružní sadové třídy obklopené významnými veřejnými budovami, tzv.ringstrasse. Pražský pokus o ringstrasse však v 19. století zůstal jen fragmentem: tři prostorově odloučené parky s přilehlými významnými veřejnými budovami – Čelakovského sady s Národním muzeem, Vrchlického sady jako předpolí před dnešní Státní operou a hlavním nádražím a parčík na Těšnově s městským muzeem. Všechny tyto prostory byly dodatečně v 70. letech 20. století nemilosrdně přeťaty betonem a asfaltem Severojižní magistrály.
64
dn 3/2020
MĚSTO PROPOJÍ „SADOVÝ OKRUH“
Studie Brány Prahy si neklade za cíl celý koridor podél Severojižní magistrály definitivně vyřešit, jakkoli je podložena řadou dílčích studií, projektů a dalších prací z minulosti. Pouze naznačuje principy, podle nichž by se měly jednotlivé fragmenty ne zcela podařeného a později zdevastovaného „sadového okruhu“ propojit, a jak by se měly přeměnit z bariéry rozdělující město v propojení mezi historickým jádrem města a jeho předměstími. Měl by vzniknout promenádní řetězec propojených parkových prostor od Štvanice přes park Těšnov/Švermovy sady, Vrchlického sady a Čelakovského sady. Překonají se stávající bariéry představované kolejištěm Masarykova nádraží, blokem U Bulhara a provozem na magistrále. Zeleň „sadového okruhu“ v širším kontextu naváže na Letnou a Stromovku na jedné straně a na Fügnerovo náměstí a svah do údolí Botiče na straně druhé. V příčném směru se přes něj napojí na historické jádro města zelený masiv Vítkova a Riegrovy sady. „Sadový okruh“ je přerušován uzly neboli „branami Prahy“ tvořenými veřejnými prostranstvími na křížení s radiálními tahy nebo průchozími bloky s komerčním využitím vnitrobloků. Ústředním prostorem „sadového okruhu“ je areál Masarykova nádraží a Florence. Zde naváže na historické jádro polyfunkční centrum s obchody, kavárnami a restauracemi v parteru a nad nimi ve vyšších patrech ubytování v hotelech, kanceláře (komerční i veřejná správa) a také bydlení. Hlavním magnetem by zde ale mohla být „národní knihovna“ pro 21. století – polyfunkční centrum kulturních zážitků a informací – jako jádro a iniciační impulz pro celou transformaci. Na opačné straně směrem od centra navazuje Cluster volného času a zábavy Florenc–Karlín, 24hodinová zábavní čtvrť, která nikdy nespí a kam by se mohly přestěhovat podniky, které dnes obtěžují obyvatele Dlouhé ulice. Cluster využije prostor současného autobusového nádraží a návazně v Karlíně podél Negrelliho viaduktu, popř. i areál bývalých Karlínských kasáren. VIZE PRO BUDOUCNOST
Vedle prostoru Masarykovo nádraží – Florenc uvažuje studie o vytvoření řetězce kulturních objektů podél „sadového
