VELETRHY / FACHPACK 2021
Potenciál pro lepší recyklaci Výrobci materiálů a společnosti chemického průmyslu intenzivně pracují na různých projektech a iniciativách k vytvoření takových materiálů, které umožní vytvořit uzavřený okruh výroby, spotřeby a recyklace plastů. Digitální technologie, ať už se používají k vysledovatelnosti nebo identifikaci v třídicích zařízeních, mají velký potenciál pro zvýšení míry recyklace plastových obalů.
S
družení, jako Alliance to End Plastic Waste, Circular Plastics Alliance, Global Plastics Alliance nebo HolyGrail Project provádějí výzkum nových technologií pro recyklaci v budoucnosti. Podle odborníků se plasty stále recyklují v nedostatečném množství. Z 360 milionů tun plastu vyrobeného po celém světě v roce 2018 bylo pouhých 50 milionů tun vytříděno k recyklaci. To byla některá zjištění průzkumu „Global Plastics Flow“, který provedla společnost Conversio Market & Strategy GmbH ve spolupráci se sdruženími z Global Plastics Alliance a dalších institucí. Tento problém samozřejmě nemá vliv pouze na balení. Ale velká část z 36 milionů tun plastů, které podle průzkumu nebyly řádně zlikvidovány, obsahuje obalový odpad. To je v rozporu s myšlenkou oběhového hospodářství, do kterého se vkládají velké naděje do budoucna. Pokud obalový materiál odvedl svou práci a poté skončí jako odpad, měl by být považován za zdroj a pokud možno znovu použit v uzavřeném okruhu. V této souvislosti budou digitální řešení hrát klíčovou roli. Sledovatelnost materiálových toků S pomocí digitálních nástrojů si projekt oběhové ekonomiky plastů klade za cíl ukázat například to, jak lze energetické a materiálové toky řetězce recyklovatelných materiálů přeměnit na oběhové hospodářství. Za tímto účelem se vyvíjejí speciální systémové služby v plastikářském průmyslu a pro něj, kde jsou zapojeni výrobci spotřebního zboží a maloobchodní společnosti s ním spojené a recyklační sektor. Cílem je podpořit jak mechanickou recyklaci, tak recyklaci surovin pomocí pokročilých technologií a se zapojením digitálních systémů. To zahrnuje také digitální sledování materiálů a produktů během jejich životního cyklu, aby výrobci a recyklační firmy mohli rychleji a lépe rozhodovat o funkčnosti celého oběhu. 54
PAC K AG I N G 5 / 2 02 0
Například projekt DiLink. Vyvíjejí se technologie a vytvářejí infrastruktury, které jsou navrženy tak, aby pomáhaly více využívat potenciál recyklovaných plastů. Cílem je napravit problémy s objemem a kvalitou spojených s recykláty. A to za pomoci a používání digitálních nástrojů, jako jsou online obchodní platformy pro plastový odpad a recykláty, nebo technologie digitálního měření procesů. Snadnější identifikace materiálů Kromě kvality materiálu však mohou digitální technologie také pomoci zlepšit výsledky získané v třídicích zařízeních. Matthias Giebel z poradenské společnosti Berndt + Partner (B+P) uvádí jako příklad projekt HolyGrail. Projekt byl celkovým vítězem ceny za udržitelnost na posledním FachPacku. V rámci projektu spojily renomované společnosti síly ke zlepšení třídění plastů v recyklačních zařízeních. „V současnosti v Německu je stále příliš nízká míra recyklace zčásti způsobena nedostatečnou efektivitou třídění,“ vysvětluje M. Giebel. „U současných obalů je spousta nejasností kvůli materiálovému mixu, tj. kombinaci různých druhů plastů,“ říká dále. „Například vodoznaky vyvinuté společností Digimarc umožňují efektivní identifikaci a třídění různých kategorií materiálů.“ Technologie americké společnosti je nyní nastavena tak, aby umožnila společnostem účastnícím se projektu HolyGrail lépe identifikovat své plastové obaly v zařízeních na nakládání s odpady, aby mohly být předány k recyklaci. „Cílem je získat vysoce kvalitní recyklát, který umožní snížit závislost na fosilních zdrojích. Například dosud jeden z mála kvantitativně důležitých a spolehlivých zdrojů vysoce kvalitního PET pochází z recyklace PET nápojových lahví a tyto objemy jsou nyní z tohoto systému na jedno použití odstraněny,“ říká Matthias Giebel. Je však pravděpodobné, že poptávka po recyklačním materiálu v budoucnu povede k jeho nedostatku. Oběhové hospodářství by pak selhalo kvůli nedostatku
recyklátu. Nízké ceny ropy a výsledný pokles cen polymerních surovin z petrochemických závodů mají také negativní dopad na konkurenceschopnost recyklačních materiálů. M. Giebel zdůrazňuje, že Německo již má efektivní recyklační infrastrukturu. „Přesto je třeba vytvořit pobídky pro recyklaci plastů, aby se překonaly tyto počáteční problémy. To znamená regulační rámec, který by řídil cenu nových produktů, které nejsou recyklovatelné (regulace bonus-malus),“ tvrdí. Pokud jde o „Green deal“ Evropské komise, partner B+P je přesto přesvědčen o potřebě přijmout účinná opatření: „Zelená dohoda je v souladu s tržní ekonomikou a ukazuje, že udržitelnost lze realizovat také v ekonomickém prostředí, ale musí jít rychleji.“ Pouze pokud recyklační firmy budou moci s jistotou plánovat dopředu, budou také investovat do nových technologií a následně poskytovat dostatečné množství recyklovaných plastů za konkurenceschopné ceny. Nutno poznamenat, že podmínky pro zavádění takových opatření jsou v jednotlivých členských zemích evropské unie velmi rozdílné. Díky svým vlastnostem jsou plasty ve skutečnosti velmi vhodné pro recyklaci. Infrastruktura a technologie jsou k dispozici a jak ukazuje řada iniciativ a projektů, existuje také vůle založit oběhové hospodářství.