MANAGEMENT / BOZP
Bezpečnost na home office Do jaké míry lze vymáhat při práci na home office odškodnění za úrazy v rámci bezpečnosti práce? Například, když se doma opařím čajem, což by se mi stalo i v práci. Má zaměstnanec či zaměstnavatel v této problematice nějaké povinnosti? Odpovídá Jiří Kuryviál, specialista BOZP společnosti SSI Group.
V
zhledem ke společenskému vývoji i aktuální situaci zejména v souvislosti s epidemií onemocnění covid-19 je home office stále oblíbenější a u mnohých zaměstnavatelů stále případnější formou výkonu práce. Přesto však existující legislativa neobsahuje potřebnou specifičtější úpravu, která by poskytla zúčastněným stranám dostatečnou právní jistotu při provádění práce tímto způsobem. Pro práci z domova není vždy možné využívat stejné pracovní postupy, pravidla a procesy jako při práci na pracovišti zaměstnavatele. Přesto platí, že s výjimkou několika konkrétně vymezených odlišností se na pracovně právní vztahy při práci na home office vztahuje většina ustanovení zákoníku práce stejně, jako je tomu u práce prováděné na pracovištích zaměstnavatele. Zodpovědní zaměstnavatelé se tedy zpravidla pokoušejí tuto problematiku alespoň z části ošetřit vnitřním předpisem – a seznámením dotčených zaměstnanců s ním. Ti méně zodpovědní se, i s ohledem na skutečnost, že formou home office jsou zpravidla vykonávány práce „relativně“ bezpečné, tak nějak spoléhají, že se nic závažného nestane. Režim home office je vždy založený na alespoň elementární vzájemné důvěře. Měl by ale být rovněž upraven dohodou, která by alespoň rámco-
60
PAC K AG I N G 5 / 2 0 2 0
vě řešila některé jeho významné náležitosti: ideálně co nejkonkrétněji vymezené místo práce, čas výkonu práce, respektive například ustanovení o tom, kdy práce vykonávána být nesmí, například v noci. Dále způsob evidence práce, náhradu účelně vynaložených nákladů a podobně. Při uzavírání této dohody by však měl být kladen důraz i na zajištění BOZP a zaměstnavatel by měl jednoznačně definovat alespoň základní požadavky na domácí pracoviště, pracovní prostředky a způsob organizace práce. Obecně je za zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s ohledem na rizika možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců odpovědný zaměstnavatel, který má za běžných okolností například povinnost pravidelně kontrolovat stav pracovních prostředků, vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek. Režim práce na tzv. home office je
však s tímto ustanovením zákoníku práce poněkud v kontradikci, neboť zaměstnavatel je rovněž povinen respektovat tzv. nedotknutelnost obydlí svých zaměstnanců. Identifikace rizik, stejně jako přijímání opatření proti jejich působení, je tak pro něj na home office „pracovišti“ velmi obtížné, neboť nemůže znát konkrétní podmínky daného prostoru, pokud na něj nemá přístup. Do značné míry se tak musí spoléhat na informace, které mu zaměstnanec poskytne a na jeho závazek či prohlášení, že jeho „domácí pracoviště“ základní požadavky na bezpečnost práce a pracoviště splňuje. K problematice pracovních úrazů Pokud při práci z domova dojde nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k poškození zdraví nebo smrti zaměstnance, měl by být zaměstnavatelem tento úraz uznán jako pracovní. Principiálně se řešení a posuzování pracovních úrazů zaměstnanců pracujících z domova nijak neliší od případů, kdy k úrazu dojde na pracovišti zaměstnavatele. Tedy alespoň ne z hlediska právních předpisů:
