hudební výchova pro 3. tisíciletí
Pozdrav z Polska GABRIELA KARIN KONKOL
Vážené dámy a pánové Jmenuji se Gabriela Konkol a jsem národní koordinátorkou EAS pro Polsko. Pracuji na Hudební akademii Stanisława Moniuszka v Gdaňsku. Cítím se poctěna, že se mohu zúčastnit konference Hudební výchova ve třetím tisíciletí na vaší Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Svůj příspěvek jsem nazvala Problematika hudební výchovy v Polsku ve světle reforem vzdělávacího systému. Příspěvek seznamuje s problematikou hudební výchovy v Polsku ve světle reforem vzdělávacího systému v historickém a soudobém kontextu. Vzdělání prostřednictvím umění získává v současném světě stále větší význam. Umění by proto mělo být základem vzdělávání. Z hlediska praxe hudební výchovy je důležitá raná a systematická výchova, která rozvíjí estetickou a hudební citlivost. Je třeba zdůraznit pozitivní dopad hudební výchovy na celkový a hudební vývoj dítěte. Zvláštní význam vidíme v roli hudby jako prvku podporujícího výchovu dítěte od útlého věku. Hudba obohacuje vnitřní svět, učí kultuře, disciplíně, koncentraci, díky níž dítě lépe poznává okolní realitu. Hudební zážitky, radost, stimulace fantazie, kreativita a vnitřní obohacení dítěte jsou cennými hodnotami pro jeho osobnostní rozvoj. V 60. letech se začal vytvářet a zavádět polský koncept hudební výchovy. Tento koncept byl založen na víře, že stávající školní osnovy v oblasti výuky hudby (předmět Zpěv) nesplňují měnící se potřeby civilizace a kultury a požadavky estetické výchovy. Autoři polského konceptu čerpali ze zkušeností a bohatství zahraničních systémů a metod,
jako jsou Carl Orff, Emil Jaques-Dalcroze, Zoltan Kodaly, James Mursell a Celestyn Freinet. Maria Przychodzińska, vynikající postava v oblasti hudebního vzdělávání v Polsku, přemýšlela o konceptu, který by jí umožnil sdělit studentům hodnoty považované za nejdůležitější v hudební kultuře. Vytvořený pluralitní koncept hudební výchovy vytvořený na tomto základě bere v úvahu různé formy činnosti prováděné během hudebních hodin na všeobecně vzdělávacích školách. Zahrnuje obsah a formy hudební výchovy ve čtyřech oblastech: 1. předvádění projevu (zpěv, hra na nástroje, pohyb s hudbou), 2. hudební tvořivost (svobodný projev, řízená tvořivost), 3. hudební vnímání, 4. integrace hudby s ostatními oblastmi estetické výchovy. Důležitým prvkem koncepce je integrace umění – hudby, výtvarného umění, literatury, pohybu, tance, filmu a divadla, avšak s odborným vzděláním učitelů v těchto uměleckých oblastech. Je třeba zdůraznit, že integrovaná estetická výchova je legitimní, ale nesmí nahrazovat hudební, uměleckou nebo literární výchovu. Tento koncept se tehdy stal základem pro utváření školních osnov. Po pádu komunismu v Polsku v roce 1989 začaly komplexní systémové změny, které v pozdější fázi vedly také k reformě vzdělávacího systému. Reforma tohoto systému začala 1. září 1999 a zavedla nové typy škol, jako je šestiletá základní škola, tříletá nižší střední škola, střední školy: tříletá střední odborná škola, čtyřletá střední škola, technická škola. Souviselo
17
