aktuální výzvy pro hudební výchovu
Jak uchopit kulturní kompetenci jako klíčovou, jakou pozici v ní má umění/hudba? LENKA DOHNALOVÁ
Summary In the current education system, „cultural competence“ does not belong to the key competences. This is mainly due to the fact that „culture“ is perceived departmentally, in current strategic documents still defined primarily by cultural heritage with attention to the instrumental usefulness of creative thinking typical for “culture” for „knowledge economy“ or „responsible citizenship“, or „intercultural tolerance“. In order for cultural competence to be „key“, it must be applicable to more than one field. From the author‘s point of view, understanding the functioning of culture, not only its content, is key to the systematicity and anchoring of all educational content, including the exact sciences. Even with the reductive conception, art, and therefore music, is the core of culture. Current research into the effects of art and music shows exactly that art education contributes significantly to the development of human cognitive, emotional and social skills, ie that they significantly go beyond the content of art / music education and should therefore be assessed not from the OECD (arts, entertainment and recreation sector) perspective, but as key activities for the development of human potential in a harmonious way with the responsible setting of teaching methodologies at all levels of education. Lze vyjít z definice „kompetence“ používané v ČR v rámci konceptu RVP, jejíž obsah lze rozbalit do vědomostí (knowledge), dovedností (skills), schopností (abilities), postojů (attitudes) a hodnot (values).1 Toto široké pojetí dovoluje implicitně předpokládat, že „kompetentní absolvent“ vzdělávacího systému bude vědomě disponovat i praktickými dovednostmi a bude je schopen využít s určitým uvědoměním hodnot, které dokáže reflektovaně přijmout a rozvíjet. Takto široká definice pojmu „kompetence“ není zcela běžná v zahraniční literatuře a můžeme kvitovat s povděkem, že byla takto u nás pro vzdělávání vymezena. Od kompetence „klíčové“ se očekává, že bude transdisciplinární, tj. že se nějakým způsobem důvodně využije v řadě předmětů. Zatím takto kulturní kompetence v našem systému vzdělávání
30
nebyla pochopena, ani vymezena, což je důsledek celkově resortního pojetí kultury. Jak ve strategiích EU, tak ČR je spíše podřazena svou speciální funkcí „znalostní ekonomice“ nebo je tacitně včleněna do „občanské kompetence2“, „uvědomělého občanství“, což chápu jako reduktivní, a dokonce poněkud nebezpečné pojetí (viz níže). „Povědomí o kulturních identitách3“ je rozhodně nedostatečným uchopením pro kulturní kompetenci jako klíčovou. K obecně definovaným „cílům“ RVP patří vzdělanost, spokojenost a úspěšný život jednotlivce a posílení funkcí občanské společnosti.4 Měli bychom si klást otázku, co znamená „vzdělanost“, „úspěšnost“ nebo „posílení funkcí občanské společnosti“. Obsah toho, co společnost hodnotí jako „vzdělanost“ se proměňuje v čase i prostoru.
aura musica 13/2021
