TH Auto 08 2022 (srpen) by TH Auto

2022

PEUGEOT 508 PSE

HYBRID

PŘEDSTAVUJEME ■ GOODWOOD FESTIVAL OF SPEED ■ z komorní akce se stal největší motoristický podnik, který je i autosalonem ■ RENAULT ARKANA ■ nový crossover se nyní prodává ve všech původně avizovaných verzích ■ SUBARU FORESTER ■ je nejúspěšnějším typem značky leckde, zejména však v Evropě

Šestiválec 2784 cm3 (ø 92 x 69,8 mm) Litinový blok a hlava válců, OHC (řetěz) Kompresní poměr 9,5:1; nepřímé vstřikování Bosch Výkon 121 kW (165 k)/5600 min‑1 Točivý moment 229 N.m/4100 – 4600 min‑1 Údaje platí pro verze E (od 1969)

SLAVNÉ MOTORY Legendární řadový šestiválec, uvedený v roce 1965 a spřízněný s novými čtyřválci CIH (Cam-In-Head, tedy OHC). Premiéra v klasických sedanech Kapitän/Admiral (A) s výkonem 92 kW (125 k), od 1967 alternativně 103 kW (140 k). Ve druhé generaci (B) od 1969 vzrostl výkon na 97, resp. 107 kW (132 a 145 k), vrcholné verze Admiral E/Diplomat E (B) dostaly od 1969 elektronické vstřikování paliva Bosch. Výroba velké řady skončila 1977, převrtané verze 2,6 l (ø 88,8 mm) a 3,0 l (ø 95 mm) se uplatnily v typech Senator, Monza a prvních Omega do roku 1994.

Opel Admiral druhé generace (B)

Kresby a foto Opel

OPEL 2800 CIH (1969)

SEDMÝ ROČNÍK číslo 8 (76), srpen 2022 Internetový měsíčník, vychází od roku 2016 na

2022

Vydává TH Motormedia šéfredaktor:

Ing. Tomáš Hyan tom.hyan@caroftheyear.cz +420 603 725 139 fotograf: Jiří Maršíček jiri@marsicek.net art director: Mgr. Helena Hyanová helena.hyanova@gmail.com adresa redakce: Křižíkova 37, 186 00 Praha 8 © TH Motormedia, 2022 redakční spolupráce: MUDr. Jiří Nezdařil sr., MUDr. Jiří Nezdařil jr., Ing. Jiří Wohlmuth užívejte léta, dokud je v plném proudu! Také jsme zkusili vyjet do ciziny, jen tak jako dříve, nic nezajišťovali předem a bylo to úžasné! Co nás překvapilo nejvíc, že ve Francii byly hotely volné, nic jsme předem nemuseli online rezervovat! Tak si totiž představuji svobodu, sednout za volant a jet, kam dojedu, pak se teprve poohlédnout po noclehu. Když nabídka s rezervou odpovídá poptávce, je všechno v pořádku. Bohužel v naší zemi už dlouho všechno v pořádku není. Nyní se ruší akce nikoli pro koronavirové restrikce, ale pro neporozumnění zájmům jedné skupiny nějakou skupinou jinou. Příkladů přibývá. Někdo si koupí dům u autodromu či u letiště a náhle zjistí, že dopravní prostředky jsou hlučné, tak by je nejraději zrušil; jiní neustále zavírají ulice, či je alespoň zjednosměrňují (nikoli však pro nadřazené cyklisty). Zjednosměrnění Pernerovy ulice v Praze 8 znamená, že obyvatelé z místa musí objet několik bloků, aby se dostali ven třeba směrem na Žižkov (ať žijí ekologové!). Následovalo uzavření Havlíčkovy ulice u Masarykova nádraží ve stejném směru. Protimluv zklidnění dopravy se stal ubohým heslem, protože doprava buď je, anebo není! Za zločin považuji stavbu lávky za miliardu v Praze, určenou jen pro pěší a tramvaje, když v Praze chybí mosty pro automobilovou dopravu už padesát let, stejně jako mrzačení vozovek nejrůznějšími obrubníky a jiným zátarasy, zužování ze dvou do jednoho pruhu i na výjezdu z města, což brání plynulosti dopravy, a tak lze pokračovat donekonečna. Chtěli jste se jít podívat na nová auta v Praze na Náplavku? Tak nepůjdete, škůdci ze strany, co oslavuje námořní lupiče, to přece znemožnili. Držte se, přeji krásné počasí, příjemné čtení a radost z jízdy!

►►► OBSAH Goodwood Festival of Speed 2022 �� 2 Vzpomínka na Goodwood FoS �� 6 PEUGEOT 508 PSE �� 8 SUBARU Forester 2022 (SKE) �� 12 BMW X1 sDrive 1.8i (F48) �� 16 RENAULT Arkana 2022 �� 20 CITROËN C3 Aircross C-Series 2022 �� 24 Novinky ze světa a z domova �� 26 41. Silmet Rally Příbram 2022 �� 32 FIA Formula One World Championship 2022 �� 34 Pikes Peak International Hill Climb 2022 �� 36 Jezdci formule 1 �� 38 DTM Norisring 2022 �� 40 Neštěstí na Norisringu �� 43 ASA 1000 GT (1962 – 1967) �� 44 STANDARD Motor Company (1903 – 1963) �� 48 Nadace Elišky Junkové: ŠKODA 440 (1955 – 1959) �� 54 Studebaker National Museum South Bend (IN), USA �� 58

PŘIPRAVUJEME ◄◄◄

Member of the International Jury ENGINE + POWERTRAIN OF THE YEAR

Member of the International Jury CAR OF THE YEAR 2001 – 2015

Chairman of the Jury AUTO ROKU 2021/2022 v ČR

Člen mezinárodní jury MOTOR + POHONNÁ JEDNOTKA ROKU

Člen mezinárodní jury VŮZ ROKU 2001 – 2015

Předseda poroty AUTO ROKU 2021/2022 v ČR

► Za volanty nových vozů BMW M3, Mazda 2 a 2 Hybrid, Audi RS3 Sportback, Kia EV6, Toyota Aygo X, Hyundai Kona N, Ford Kuga a dalších ► Slavné motory Norton, Fiat a Deutz ► Mistrovství FIA formule 2 a 3 ► Jubilejní 30. Ennstal Classic ► Jezdci formule 1 ► Alain De Cadenet ► Zapomenutý Chaparral ► Museum Henri Malartre

8/2022 THauto

► GOODWOOD FESTIVAL OF SPEED 2022

Předobraz nové éry, Richard Lietz si jede pro absolutně druhé místro na plně elektrickém Porsche 718 GT4 ePerformance (světová premiéra v Goodwoodu) Foto Porsche

MÍSTO AUTOSALONŮ?

Richard Lietz

TOM HYAN Největší světová premiéra v Goodwoodu? Porsche 963 LMDh pro Penske Motorsport, závodní debut bude 2023 jak ve FIA WEC, tak IMSA WeatherTech

auto 2022/8

Foto Porsche

Z komorní akce se stal největší motoristický podnik na světě, přestože tam jen o rychlost nejde. Festival rychlosti je také autosalonem...

ořadatelé vlastně nikomu kromě formule 1 nebrání, pokud chce na krátké trase jízdy do vrchu (1,8 kilometru) bojovat o nejlepší dosažené časy, ovšem smyslem kultov ního podniku v jihoanglickém Goodwoodu je hlavně setkání příznivců motoristického sportu všech úrovní, od amatérských soutěží až po for muli 1. V roce 1993 se jelo poprvé, přišlo kolem dva ceti tisíc lidí, účast byla skromná. O pět let později,

kdy jsme do Goodwoodu zavítali poprvé my, už šlo o jeden z největších britských veteránských podniků. V roce 2010 se třídenní festival změnil na čtyřdenní, když poprvé přibyl kompaktní autosalon včetně tes tovacích jízd coby náplast za zrušení London Motor Show. Čtyřdenní schéma zůstalo dodnes, kdy se Festival of Speed vrátil k normálnímu postcovido vému režimu. Stále častější jsou tam premiéry nových automobilů, když mizí tradiční autosalony...

Účast na Festivalu rychlosti se stala prestižní zále žitostí. Reprezentanty vysílají velké automobilky, týden před pořádáním Velké ceny Británie tam nalé zají cestu týmy formule 1, na rychlostní zkoušce v lese se prohánějí hvězdy světových rally a kořením je obrovská účast dalších závodníků s unikátními automobily i motocykly. Každý rok je vyhlášeno zá kladní motto akce, tentokrát Lord March vsadil na The Innovators – Masterminds of Motorsports, tedy na průkopníky překotného technického rozvoje, který umožnil přenos špičkových technologií ze zá vodních speciálů do automobilů pro běžný provoz, což platí dnes také pro elektromobilitu, vodíkové palivové články a autonomní jízdu. První nápad pustit závodní vozy do blízkosti 150 let starého dostihového závodiště se zrodil krátce po druhé světové válce, kdy Duke of Richmond za spo lupráce válečného letce a závodníka Tommyho Wisdoma inicioval úpravu letiště, z něhož při Bitvě o Británii startovaly Hurricany, na závodní okruh. Od září 1948 se tam jezdily závody, ale v šede sátých letech přestala trať stačit a když při testování v červnu 1970 zahynul Bruce McLaren, brány okruhu se nadlouho zavřely. Po dvaadvaceti letech však

přišel vévodův vnuk Earl of March s originální myš lenkou. Uspořádal Festival rychlosti v sousedství trati jako dostaveníčko příznivců rychlosti, a úspěch byl tak velký, že se tato slavnost od té doby pořádá každoročně, navíc Lord March obnovil původní okruh v září 1998 dalším podnikem zvaným Revival Meeting. Je to soubor několika závodů historických vozidel, kam však diváci tradičně chodí v dobovém oblečení padesátých až šedesátých let… Pro diváka jsou jednotlivé aktivity Festivalu otázkou volby. Můžete sledovat exhibiční jízdy na trati, pro hlížet si soutěžící vozy v paddocku, navštívit stánky vystavujících firem (a automobilky si na expozicích dávají opravdu záležet), zajet si do lesa na Rally Stage, či jen nasávat atmosféru se sklenkou šam paňského v ruce. Máte-li štěstí, stanete tváří v tvář jezdcům formule 1 i dalším legendám motoristického sportu (letos se objevili Wayne Rainey, Jackie Ste wart, Nigel Mansell, Jenson Button, George Russell, Max Chilton, Nick Heidfeld, Esteban Gutierrez, Zhou Guanyu a další), ale v žádném případě nestihnete vidět všechno. Musíte si zkrátka vybrat, atrakcí je nepřeberné množství. Kadoročně (od 1997) při pravuje Gerry Judah působivou skulpturu ►►►

Foto McMurtry

Foto Ferrari North Europe

1 Max Chilton, nový vývojový a závodní jezdec McMurtry Automotive s elektrickým vítězným vozem Spéirling 2 Max Chilton (McMurtry Spéirling) oficiálně pokořil rekord závodu do vrchu v Goodwoodu časem 39,08 s 3 Ferrari 639 (F1-89) formule 1, první typ s řazením páčkami pod volantem, za jehož volantem se objevil sběratel Holger Lange, ale také původní jezdec Nigel Mansell 4 Paul Vestey za volantem Ferrari 275 GTB/C, s nímž jezdil závody už v roce 1966, kdy také dvojice Pike/Courage uspěla ve 24 h Le Mans 5 Ferrari Daytona SP3, novinka ze série Icona, inspirovaná sportovními prototypy 330 P3/P4 a 250 LM, které zářily ve vytrvalostních závodech 6 Ferrari FXX-K Evo (2015) pro track days členů týmu Corse Clienti XX Programme

8/2022 THauto

Foto BMW Presse

Foto Viritech

► GOODWOOD FESTIVAL OF SPEED 2022

2 vybrané značky, která stojí na trávníku před Goodwood House, od roku 2004 se na realizaci vysoké konstrukce podílí místní společnost Littlehampton Welding Ltd. Tu letošní skulpturu tvořilo pět skutečných vozů BMW s vy montovanými motory; premiéru měl prototyp BMW M Hybrid V8 LMDh ve společnosti klasických V12 LMR (vítěz 24 h Le Mans 2009), 3.0 CSL (Batmobile), M1 Procar a Superturisma řady 3 (Jorg Müller). Světovou premiéru slavil BMW M3 Touring, první kombi řady M3. Stále více firem volí Festival rychlosti v Goodwoodu pro premiéry nových automobilů, v rámci současného trendu se prezentují rovněž sportovní elektromobily. Kdysi britská chlouba Group Lotus, nyní v čínsko-ma lajsijském vlastnictví (Geely Holding 51 % a Etika Auto motive 49 %), poprvé veřejně představila nejen závodní verzi Emira GT4 (motor Toyota 3,5 l V6), ale také svůj první Hyper-SUV Lotus Eletre, dílo nové divize Lotus Tech s výrobou v čínském Wuhanu. Jenson Button, mistr světa formule 1 2009, je poradcem nejen u Lotusu, ale také u obnovené karosárny Radford, která vytvořila kupé typu 62-2, postavené na základu Lotus Exige, ale s designem sportovního prototypu Lotus 62. Vznikne limitovaná série 62 vozů se šestiválci Toyota 3,5 l v růz ném stupni naladění až 441 kW (600 k). Nechyběl ani plně elektrický hypercar Lotus Evija s udávaným zrych lením 0 – 300 km/h za pouhých devět sekund! Na oslavu 75 let Ferrari nejen usedl Nigel Mansell znovu do typu 639, první formule 1 s řazením páčkami pod volantem (1989), ale třeba i Paul Vestey do kupé Ferrari 275 GTB/C, s nímž jezdil závody už v roce 1966, kdy na stejném voze dvojice Roy Pike/Piers Courage vyhrála

auto 2022/8

1 BMW M3 Touring, první kombi M3, premiéra u příležitosti oslav 50 let BMW M (Motorsport) 2 Jenson Button (Radford Lotus Type 62/2) projíždí před Goodwood House se skulpturou Gerryho Judaha 3 Viritech Apricale, elektrický hypercar s vodíkovými palivovými články, na jehož designu spolupracoval Pininfarina 4 Paraplegik Wayne Rainey se vrátil za řídítka své Yamahy YZR 500, upravené na ruční ovládání; za ním jede Mick Doohan (Honda NSR 500) 5 Ford Transit Pro Electric Supervan, s nímž Romain Dumas obsadil šesté místo

Foto Ford

5 ve 24 h Le Mans 1966 třídu GT do 3000 cm3 a celkově skončila osmá. V jízdě Michelin Supercar Run nasadila společnost Ferrari North Europe vzácné kousky FXX-K Evo a 599XX Evo pro track days, ale také nejnovější typy 296 GTB, 812 Competizione, Daytona SP3, Roma, SF90 Spider a další. Soukromý majitel přivezl jediný originál Ferrari SP38 z programu One-Off Ferrari podle designu Flavia Manzoniho. Značka Maserati vedle sportovní dvojice MC20 a MC20 Cielo (o 65 kg těžší otevřená verze) uvedla nové SUV Grecale, spřízněné s Alfou Romeo Stelvio (platforma FCA Giorgio). Zvláštností dnešní doby je obnovování dávno za pomenutých značek, zejména pro různé sportovní hypercars, s nimiž chtějí jejich tvůrci dobýt ztracenou prestiž, ale hlavně nalákat bohaté nadšence ke koupi, když cena za jeden kousek často převyšuje dva mil iony dolarů! Vznikají ovšem i značky zcela nové. Ně kterým se daří, ke stálicím patří Koenigsegg, jehož typ Jesko vyniká originální tříhřídelovou převodovkou (3x 3 stupně = 9) se sedmi spojkami v olejové lázni, označenou coby Light Speed Transmission. Podnika tel Laurent Tapie rovněž realizoval svůj sen a v Good woodu představil obnovený Delage D12 Hypercar (Hybrid V12) s dvojicí sedadel v tandemu, který si cení na 2,3 milionu dolarů. Hodlá vyrobit třicet kusů, z toho dvacet pro americké klienty, poradcem a vývojovým jezdcem je Jacques Villeneuve. K dalším patří Czinger 21C, Hennessey Venom F5, Rimac Nevera, GMA (Gordon Murray Automotive) T.50, Hispano-Suiza Carmen, Lanzante McLaren P1 a mnohé jiné. Vyvrcholením programu Festivalu rychlosti je nedělní

Shoot-Out, tedy rozstřel těch nejrychlejších, kteří se po léta snaží překonat rekord trati 41,6 sekundy, jenž zajel Nick Heidfeld na McLarenu MP4/13 Mercedes formule 1 v ročníku 1999. Pak byly měřené jízdy mono postů formule 1 zrušeny z bezpečnostních důvodů, jezdci mohli startovat pouze v demonstračních jízdách. Málokdo ovšem předpokládal, že nová vlna elektro mobility smete rychlostní rekord formule 1. Podařilo se to neoficiálně v sobotní kvalifikaci už v ročníku 2019, kdy všestranný Romain Dumas zajel na elektrickém prototypu Volkswagen ID.R lepší čas 39,9 sekundy. Nebylo to však při Shoot-Outu, a proto oficiální rekord padl až letos, kdy zároveň zvítězil fan-car, tedy vůz s vytvářením přítlaku k vozovce pomocí silného ventilá toru. Původní nápad Jima Halla v Chaparralu, který s tímto řešením nevyhrál, protože bylo zakázáno dříve než se jeho vůz dostal do vrcholné formy, nyní oprášila společnost McMurtry Automotive pro svůj elektrický Spéirling. Nebylo to ovšem první vítězství s ventilá torem, Gordon Murray podobný systém zabudoval do Brabhamu BT46B Alfa Romeo a Niki Lauda vyhrál Velkou cenu Švédska 1978 ve formuli 1. Následně FIA postavila tuto konstrukci mimo předpisy. Konstruktér Murray se však nevzdal, jeho hypercar GMA T.50 má menší ventilátor v kombinaci s difuzorem. Dalším je nyní jednomístný McMurtry Spéirling, s nímž Max Chilton, bývalý jezdec F1, pokořil rekord trati v Good woodu, když zajel ve finále čas 39,08 sekundy. Podivný jednomístný elektromobil McMurtry Spéirling je dílem irského podnikatele a vynálezce Sira Davida Murtryho, který v roce 2016 založil společnost McMurtry

Foto Lotus Cars

7 6 Lotus Emira GT4, údajně poslední typ značky se spalovacím motorem (upravený šestiválec Toyota 3,5 litru) 7 Travis Pastrana zářil za volantem monstra Subaru Family Huckster GL Wagon s výkonem 632 kW (860 k), postaveném na základě sériového kombi z roku 1983 8 Singer Vehicle Design upravuje starší Porsche 911, na snímku nová Sebring Commission se vzduchem chlazeným plochým šestiválcem Porsche 4,0 litru, nově připraveným ve spolupráci s Williams Advanced Engineering 9 Lotus Eletre, první elektrický Hyper-SUV od výrobce sportovních vozů

Foto Singer

► FESTIVAL OF SPEED GOODWOOD 2022 (SHOOT-OUT) (pořadí, jezdec, vůz, čas v sekundách) 1. Max Chilton..............McMurtry Automotive Spéirling..........39,08 2. Richard Lietz.............Porsche 718 GT4 ePerformance..........45,50 3. Ben Mitchell..............March 782 BMW (F2).........................45,64 4. Justin Law ................Jaguar XJR12D...................................45,81 5. Travis Pastrana..........Subaru GL Family Huckster................46,20 6. Romain Dumas..........Ford Pro Electric Supervan.................46,58 7. Adam Smalley...........Porsche 911 GT3 Cup.........................47,91 8. Jenson Button...........First Corner FC1-X (rallycross)...........47,94 9. Florent Moulin..........Dodge Viper GTS-R............................48,96 10. James Swift...............Ferrari 488 Challenge.........................50,10

Foto Lotus

Foto Subaru

9 Automotive, Ltd., v britském Wotton-under-Edge (Glou cestershire). Spéirling (irsky bouře) je elektrický hypercar pro jízdy na okruhu (track days), po úspěchu v Good woodu však připravují silniční verzi. První prototyp byl dokončen v listopadu 2018, tvůrci si pochvalují kom paktní rozměry 3,5 x 1,7 x 1,1 metru jako u vozů for mule 1 z počátku šedesátých let, nízkou hmotnost do 1000 kg a především ventilátorem vyvolaný přítlak dvě tuny (21,6 kN) už za klidu vozidla a 2,25 tuny (22,1 kN) při rychlosti 240 km/h. Při premiéře loni v Goodwoodu vůz řídili Derek Bell, pětinásobný vítěz 24 h Le Mans, a Alex Summers, britský mistr 2015 v závodech do vrchu. Také letos se rekordnímu času, který s vozem překonal Max Chilton, znovu velmi přiblížil Alex Summers. Nová doba elektrická však přinesla v Goodwoodu i další překvapení. Zatímco loni v nedělním Shoot-Outu nebyl mezi první desítkou jediný elektromobil, letos se situace dramaticky změnila. Druhé místo, ovšem se ztrátou 6,4 sekundy, obsadil Rakušan Richard Lietz, šestnácti násobný účastník 24 h Le Mans, na Porsche 718 GT4 ePerformance, rovněž elektrickém (oba nejrychlejší vozy mají výkon přes tisíc koní). Třetím nejrychlejším se stal jezdec historických monopostů Ben Mitchell, kterému patřil čas 45,64 sekundy na staré dobré formuli 2, pod vozku March 782 (tedy pro rok 1978, bývalý vůz Marca Surera) s nepřeplňovaným dvoulitrovým čtyřválcem BMW, jehož kořeny sahají k typu 2002 ze šedesátých let. Inu, účel světí prostředky. Na druhé straně se v Goodwoodu představily také hypercars a sportovní prototypy s vodíkovými palivovými články. Prostě sku tečná všehochuť, a tak to má být. ■

8/2022 THauto

► GOODWOOD FESTIVAL OF SPEED

Foto Tom Hyan

LEGENDY

Festival rychlosti v Goodwoodu byl vždy dostaveníčkem těch nejlepších... TOM HYAN

3 Lewis Hamilton rozdává autogramy (Goodwood 2010) 4 Jackie Stewart na prvním Tyrrellu 001 Ford DFV z roku 1970 (Goodwood 2003)

době, kdy ještě fungovala letecká doprava a lidé spolu mluvili, jsem si jednoduše zašel do kanceláře British Airways v Praze v ulici Na Příkopech, poklábosil s obsluhou a vybral si letenku do Londýna podle potřeby. Bez trapného klikání na computeru, kde často dostanete něco jiného, než vůbec chcete. Britské aerolinie mi hned zabookovali na letišti Heathrow normální automobil (většinou Ford Fiesta nebo Fiat Punto). A co mě nejvíc mrzí? Že jsem si tehdy nekoupil let Concordem do New Yorku, protože nic takového se už v této podivné době nemůže opakovat! Jenže stál 160 tisíc korun českých, a to bylo pro mě tehdy něco jako dnes milion... Z Londýna do Goodwoodu je necelých sto kilometrů, parkuje se hned vedle trati Festivalu rychlosti a atmosféra je to opravdu úžasná. Dříve, když bylo méně diváků a více mistrů volantu, to bylo ještě lepší. Posuďte sami. Hned při první návštěvě jsem viděl Maria Andrettiho, Jacka Brabhama, Stirlinga Mosse, Johna Surteese, Tony Brookse, Bobby Rahala, Petera Gethina, Richarda Attwooda, Michèle Mouton a mnohé další. Hned jsem pochopil, že jde o největší motoristickou slavnost světa. I když už od roku 2016 do Goodwoodu nejezdím, tak na setkání s mistry volantu nikdy nezapomenu. Mnozí už nejsou mezi námi. ■

auto 2022/8

3 4

Foto Helena Hyanová

1, 2 Mario Andretti, mistr světa 1978 na Lotusu 79 Ford DFV (Goodwood 1998)

motorismu

Foto Tom Hyan

ík všech autom obilistů a mo tocyklistů orie ntovaný na hist orii

Měsíčník pro všechny staromilce, které zajímá historie motorismu

Srpen 2022

Sir Nobuhiko Kawamoto, bývalý šéf Hondy, za volantem speciálu Curtiss V8 z roku 1924, s nímž kdysi závodil Soichiro Honda (Goodwood 1999)

Foto Tom Hyan

Foto: Marián

Nestranný a nez

Bazala

ávislý měsíčn

Ročník XXII . číslo 244 150•Kč

Škoda opět v Le Mans

dd 1

Aero 50 Arizo

na 26.07.2022

1:24

Právě vyšlo srpnové číslo plné zajímavého čtení

6 Danny Sullivan (1968 Honda RA301), americký jezdec formule 1 a Indy Cars (Goodwood 2000)

Fiat 600 Jung

MJ_2022_08.in

5 Peter Gethin (BRM P160), tehdy z Monzy 1971 nejrychlejší vítěz ve formuli 1 (Goodwood 1998)

7 Jihoafričan Sam Tingle se na tomto voze Brabham BT24 Repco formule 1 z roku 1967 střídal s Jackem Brabhamem (Goodwood 1998)

1000 mil česk oslovenských

Ve čtvrtek v šest hodin s automobilem Jawa ráno startuje ministr dopravy Martin Minor Roadster (1939) Kupka první posádku manželů Kudrnovýc

1000 mil čes

koslovensk

Každému, kdo přišel Autoklubu ČR, se ve středu před budovu Poslední dobou naskytla takováto podívaná nic nejde lehce. nějších akcí To platí i pro ten okamžik u nás, 1000 , který akci jednu z nejvýz Miroslava mil českos lovenských. Krejsy, velkéh nam‑ V Autoklubu si uzavřenízásadně posunul. Dokládá to tora, který o závodníka ulice vzali pod příběh svou patronaci, dali dal během klubový dům jednoho deseti a také úžasného organ značný směr zici pro úvodní k dispo‑ a pozdvihl izá‑ společenský ho na evrops letí tomuto podniku jedno‑ zázemí startu a každoročně večer i jako kou úroveň připraveno plno . roce 2012 převzal také mívají

ých 2022

doprovodných jeho organiza a ze začátku aktivit. Poslední roky ci Miroslav si nebyl jistý na tem. Jednou mobily ve čtvrtek Slovensko přijely auto‑ formá‑ České a Krejsy s prezidentem se jelo jen do Autoklubu republiky Janem Brna a zpátky, následně už se reprezentativně večer a po dojezdu byly Šťovíčkem, na jezdilo vždy až byla domluve vystaveny na které vově do Bratislavy. Později se díky na spolupráce Hviezdosla‑ náměstí. při organiza soutěže. A tak ci kou kolem V sobotu se jezdila etapa původně dvouden slovenskému partnerovi se s dél‑ 200 km a s rychlostn Opletalovu ulici povedlo pro start uzavřít navíc pro jízdu ní podnik rozšířil o den na Pezinskou í vložkou v okolí Bratislav budovou Autoklu v Praze, takže se před Babu. V sobotu pobyt v Bratislav ya tislavy startoval se ě získal na lesku. samotný roku 2018 jako bu automobily řadí už od o ráno do Prahy, pak z Bra‑ z významných ve třicátých letech. dičně kde je tra‑ okamžiků byla Jedním nosti na to V návaz‑ které cíl u Národního technick se o Míle začala schůzka média ého celé akci poskytuj muzea, více zajímat a jejich věhlas poru a své prostory e významnou pod‑ se šířil. A to byl asi s vyhlášen pro závěrečn ý večer ím výsledků.

Atmosféru 24 h Le Mans i toto dílo akademick sugestivně evokuje (1926-1997) ze série ého malíře Vladimíra Bidla vyobrazení historickýcněkolika desítek jeho h vozidel L & K / ŠKODA.

i díky závodním u palivu namícha z benzinu, etanolu nému (37 kW) při 5200 a acetonu výkon 50 k ‑1 hovala rychlosti min . Škoda Sport dosa‑ až 140 km/h spotřebě asi při nízké 12 l na 100 km. Škodová proto nemusel ci i mnozí konkure tankovat tak často jako nti. Během prvních 13 hodin závodu Mans se Škoda v Le Sport posádky Bobek / Netu‑ šil probojovala Na Velké ceně na 2. místo Českoslovens v kategorii do 1100 cm 3 a 5. dvoumístný ka v Brně pozici v celkovém speciá podle koeficien hodnocení sériových „Tudor l Škoda Sport s řadou(1949) debutoval odvoz ený zaci bohužel tu výkonnosti. Rodící se sen‑ osvědčených karoserií. Následů“ a celohliníkovo ukončila sice komponentů v daných u ručně vyrábě drobná, ovšem ovaly úpravy podmínkách vytrvalostníh nou ponton neopravitelná podle regulí o tech‑ již tehdy legend ovou nická závada. Ve 121. kole posádka Václavzávodu 24 hodin Le závodu árního pojistka ojničníh Mans. Na Bobek / Jarosla o čepu. Posádkapraskla tehdy šlo o v Netušil postavjeho start se tovární podle regulí použít 18. ročník směla závodu na pouze ila 24. června okruhu de 1950, částky a nářadí, které mělanáhradní sou‑ la Sarthe. ro noční etapu Mladoboleslavští na palubě… byla Škoda Sport věřili v satisfakc vena dvěma srok zvažoval vyba‑ 2150 i nasazení dvojice i, napře‑ přídavnými mm při zachován Miroslav Krejsa za vaných speciálů modernizo‑ í všechno může! chlazení brzdových bubnů světlomety, nosti 700 Sport. Vyhrocen kg – včetně nářadípříznivé hmot‑ situace předních kol zlepšily otvory á politická období „studené v a dílů. Vodou stabilitě prospělo přední masce, směrové války“ však chlazený čtyřválecnáhradních start vozů další Motor Journal 8/2022 Škoda s českou elektroin zvětšení rozvoru 1089 cm 3 na dinovce neumožn slavné čtyřiadvacetiho‑ stalací PAL 12 na nálními V a diago‑ pneumatikami menal poslední ila. Červen 1950 tak zna‑ Barum dával start českého vozu s českou posádkou ve 24 hodinách Le Mans. 26.07.2022 1:26

V červnu 1950 se Václav v kategorii do 1100 3 Bobek a Jaroslav Netušil s 50koňovým cm a celkově 5. pozici. Po 13 hodinách je speciálem ŠKODA Sport probojoval vyřadil sice drobný, i ale na místě neopravitena 2. místo lný defekt

Škoda Sport

opět na tra

ti Le Mans

Středeční program před budovou i módní přehlídku

Autoklubu ČR měl

Tomáš a Blanka Vališovi Aero 750 Sport Coupé. na startu s automobilem V roce 1934 s ním startu 1000 mil českoslove stál na nských Otto Nimshaus

MJ_2022_08

.indd 34

7 Atmosféra trávníků

Le Mans se jelo 24.–25. června 1950. Na / Jaroslav Netušil. Škoda Sport s ručně druhé fotografii před hlavní tribunou vyráběnou hliníkovou posádka karoserií a řadou komponenLouis Eggen / „Escale“ (Panhard Dyna X84) tů sériového „Tudoru“ (Škoda 1101) vzniklav souboji s naší posádkou Václav Bobek jen ve dvou kusech

Villy d’Este

Villa d’Este

2022 – zas

e je dobře

MJ_2022_08

.indd 40

Motor Journal 8/2022

Prestižní Soutěž elegance do starých kolejí. Vlastn ve Villa d’Este se ročník ě předcovidový Letos pořad em 2022 vrátila atelé místo na trávníc z BMW Classic Group formát poněkud posun ula. nepozvali ích nedale kluby. Jejich motocykly. ké Villy Erba Jejich prezentace spojující kola pod mottem obsadily různé značko vé „Wheels & koncipována a v Itálii neznámé Weißwürscht bavorské snahou zadarm “ telecí klobás ním prostř o přiblížit ky byla Rolls edí krásu klasick návštěvníkům -Royce opravdu unikát ých vozů. Bylo v elegant‑ Všimněte Boat Tail, druhý kus této ojedinělé ní, plno, se líbily. Soutěž trojice. si na exponáty, v rozlehlém některé střechy hardtop,trávníku odložené pevné kovové ící vozy zůstaly areálu Villy „kterou do čtyř d’Este, v sobotu pro platící po celý víkend zaklapnou návštěvníky. pro vybran snadno čtyři muži“ připravených zámků é hosty, v neděli nikdy neuvidíte. Čtyřmístný – tento obrázek už židličky, jeden slunečník, klenot veze dvě skládací a příborech, nejméně ubrousky, po osmi talířcích ardinál Tolomeo v chlazeném boxu dvě láhve šampaňského Gallio se roku a přestěhoval 1568 svačinu. Počty mi podobný box na druhé straně na do přepycho dokončené nějak vé, právě rezidence v kde je místo na všechno neseděly, tak jsem se zeptal, Cernobbio břehu severoita to jídlo. na Vysloužil lského jezera vysoko zdvižené obočí… jsem si Como. Nemo‑ vitost několikr

26.07.2022

1:27

át změnila majitele, z ní stal roku aby se si 1893 pořídil extrémn slaví 150. sezonu. exkluzivní hotel. Letos ě bohatý pár Ameriky za cca Už roku 1929 z Jižní dali soutěž automob 28 milionů $ zde (cca50644 ilové elegance pořá‑ lionů Kč), letošní, Aero mi‑ Dynamik BMW Group, . pořadatelské hnědé a kávové v decentních oddílech (1939) – vůz Dr. Vladimíra Kabeše impérium pré‑ miových značek, odhadem 612 s perleťovým leskem za Všechny, kromě nic neponechalo náhodě. milionů Kč patrně zamíří Mini, prezento k dálněvýchodnímu které se zapíší valy novinky, obchodníku do Cena rollsu perlami. rismu. Napříkla análů globálního moto‑ sesadila dosavad z skaro sárny ve Vyso anta nových vozů d ního premi‑ o to víc elegantn zcela nepraktický, ale kém Mýtě O nejvyšší kvalitě– Bugatti La Snad Voiture Noir. „v akci na (v pořadí druhý í Rolls‑Royce Boat Tail obecn materiá aukci“ ě nejzná lů a řemesln z práce netřeba první kus laděný tříkusové série). Zatímco hovořit. Vše speciá lní ékaroserie mějšími výrobky Sodom je na absolut‑ ním vrcholu. do modra z 1939 Delahaye 135 s aerodynamick Jinou premiéro mobilů kovy karosá Villy 2021 Competitio Aero, zejmén u bylo odhalení vlajkové lodi rny ými prvky – plně elektrick ských a typu na podvozcích jsou Torpedo Roadster od karosárny n s karoserií Court Xdrive60. Jeho ého BMWpoměr Figoni & Falaschi auto‑ ech se jedná 50. V českých, respek i7 vývoj trval pět v dobov tive českos o vskutk začali, jak nám let, designéřéi nabídc loven‑ vozidla na americk prozradil šéfdesign e jiných autom u ojedinělou produ leznem ých podvozcí Group Adrian ér BMW kci, kterou karoserie e. I to je důvod obilek či karosá ch, jejichž van Hooydon byly diametrá , proč vedle k,vozech kolem kterého „interiérem, ren často lně odlišné od vzniká také obestavěli zbytek zmíně nena‑ které se prezento těch, ného pověd celá řada otázek definovali vrchol vozu. Nově omí o těchto lety. Mnohé prvky valy ještě před několika luxusu“. Jeho . má, mimoch mechani letadel. V Evropě se blížily k prvkům draků ejprveka odem, mnoho je nutné si definovat, velmi intenzivn společné sesterskými ho se jaké jsou na nové vlně základy typy ě pracovali automob Počátkem 30. jinak naladěni Rolls‑Royce. označova Britové jsou vzniku karoserií vozidel struktéři v automob ilového designu kon‑ let 20. století dnes velmi , tradičně luxusněj ných jako započala Aero 50 Dynamik důležitá etapa nejméně o 2,8 ší aDynamik (název stojí zejména ve Francii, ilkách a karosárnách milionů Kč více. v designu karoseri 20. století. Jednalo je však de facto hýčká pasažéry Itálii, ale i v Interiér i7 í a Českoslo se o uplatňov Přísně tajný koncept Německu neuvěřitelnýmpodle označen í typu vozu Panhardpřevzatý namických vensku. ání aerody‑ XM ným a na rafinova prvků v jejich pohodlím. Zadní cestě do uzavřenéh dynamic Pomineme‑li s aero‑ Na kamionu o pasažér vpravo kou‑ karoserií z roku vývoj aerodyna výstavě A Century návrzích a stavbě. jízdy může užívat 1937). si za mických serií v of Progress cagu v roce 1933 ložkou natažený téměř ležící polohu s pod‑ v Chi‑ Wikov, československých automob karo‑ byla představena veřejnost ch nohou a ilkách Tatra opečovávat se i se myšlenko či Jawa a Z, automobilka Aero u automobilu s aerodynamickou Motor Journal 8/2022

Aero 50 Dyn

amik – „A

Limuzína BMW i7 Xdrive60 nově definuje cestování a rozmazluje pohodlí obrovským displejem posádku dostatkem místa, rafinovanostmi. Také všemi těmi masážními přístrojové desky řidič benefituje ze zjednodušené a přehledných obrazovek

MJ_2022_08

.indd 44

rizona“

26.07.2022

1:28

MJ_2022_08

.indd 62

Motor Journal 8/2022

26.07.2022

1:29

www.MotorJournal.cz

Automobily

Foto Tom Hyan

► PEUGEOT 508 PSE

Nejsilnějším Peugeotem je hybridní 508 PSE, kde zkratka značí Peugeot Sport Engineered...

řestože nový Peugeot 508 vypadá jako sedan, jde o pětidveřový liftback s výklopnou stěnou v zádi. Je to rovněž jeden z nemnoha klasických francouzských automobilů, který se také ve Francii vyrábí, pokud klasikou nazýváme osobní vozy s tříprostorovou karoserií bez ohledu na uspořádání pohonu, protože pětset osmička má motor uložený vpředu napříč a v základních verzích pohon předních kol. To neplatí o vrcholné hybridní verzi 508 PSE Hybrid4 360 e-EAT8 s pohonem všech kol, která se stala nejvýkonnějším, nejrychlejším a nejdražším sériovým vozem s hlavou lva ve znaku. Krátce jsme ji vyzkoušeli. Nová sportovní verze nenese označení GTi, ale nové PSE, které sice znamená Peugeot Sport Engineered, ale E ve zkratce je také připomínkou vynucené elektrifikace pro plnění emisních limitů. Sportovní koncept 508 Peugeot Sport Engineered se představil na Ženevském autosalonu 2019 (tehdy s uváděným výkonem dokonce 294 kW/400 k), přičemž kon-

auto 2022/8

TOM HYAN Sériová verze Peugeot 508 PSE se na první pohled téměř neliší od konceptu z Ženevského autosalonu 2019 (jen výkon byl snížen o deset procent)

strukce hybridní soustavy vychází ze zkušeností s vozy Peugeot 3008 Hybrid, 3008 Hybrid4 a 508 Hybrid, stejně jako z vývoje u Peugeot Sport v Satory (Versailles), který vyvrcholil nasazením sportovního prototypu Peugeot 9X8 Hypercar do mistrovství světa ve vytrvalostních závodech WEC, kde by francouzská značka ráda přidala nový triumf ve 24 h Le Mans 2023 v roce 100. výročí závodu (typy 905 tam vyhrály ročníky 1992 a 1993, typ 908 HDi FAP v roce 2009). Sériový 508 PSE se od května 2021 stal prvním vozem s označením PSE v historii značky, první vozy o měsíc dříve převzali to vární jezdci týmu Peugeot Sport WEC pro svoji potřebu (Di Resta, Rossiter, Menezes, Duval, Magnussen a Jensen). Další typy budou následovat. Zajímavé jistě je, že se nový typ vyrábí jak s karoserií liftback (508 PSE), tak kombi (508 SW PSE), přičemž jízdní výkony jsou stejné (rozdíl ve hmotnosti jen 25 kg). Proti sériové 508 druhé generace (R83) na shodné platformě EMP2 (Efficient Modular Platform) má hybridní sportovní 508 PSE sní-

Foto Tom Hyan

1 ženou karoserii o 4 mm, rozšířený rozchod kol o 24 mm vpředu a 12 mm vzadu, dvacetipalcová kola, přitvrzené stabilizátory obou náprav, standardně aktivní tlumiče a posílenou brzdovou soustavu (přední kotouče mají zvětšený průměr ze 304 na 380 mm a čtyřpístové třmeny). Ostrý charakter vozu prozrazují přídavné aerodynamické prvky včetně rozšířených bočních prahových lišt a doplňkových malých aerodynamických svislých ploch před předními i zadními koly a také na zádi, usměrňujících proudění vzduchu. Pod zadním nárazníkem je nový difuzor, z něhož na každé straně vychází koncovka výfuku. Upravena byla také příď vozu jak pro

1 Peugeot 508 PSE je pětimístný liftback s výklopným víkem zádě 2, 3 Designově efektní přístrojová deska, bohužel s částečným překrytím hlavního displeje, na který přes věnec volantu nevidíte 4, 5 Rozměry interiéru PSE se proti základním verzím 508 neliší

lepší aerodynamiku, tak pro výraznější dynamický vzhled. Všechny světomety standardně tvoří LED se samočinným přepínáním. Jinak nadčasově působivý design vozu s bezrámovými okny zůstal zachován. Na rozdíl od standardního typu 508 Hybrid 225 s kumulovaným výkonem 165 kW (225 k) je elektromotor nejen zabudován v samočinné osmistupňové převodovce e‑EAT8 vpředu, ale také na zadní nápravě (asistenční funkce až do rychlosti 190 km/h). Optimalizací celého systému, rovněž s motorem 1,6 PureTech (ale ve verzi 147 kW/200 k místo 132 kW/180 k) a celkem dvěma elektromotory bylo dosaženo kombinovaného výkonu 265 kW (360 k), což je rekord mezi produkčními osobními vozy Peugeot. Elektromotor na přední nápravě je stejný jako u 508 Hybrid 225, dozadu ovšem přibyl druhý. Při plném nabití akumulátoru (celková/využitelná kapacita 13,2/11,5 kWh) jsou výkony impozantní, pokud vám ovšem nechybí ta správná zvuková kulisa! Samočinná převodovka sice dovoluje manuální řazení páčkami pod volantem, ale jakmile přestanete pádla ovládat, okamžitě se vrací do automatického režimu. Podvozek není vyloženě sportovní, lze však přitvrdit aktivními tlumiči ►►►

8/2022 THauto

► PEUGEOT 508 PSE

Foto Tom Hyan

3 1 Základem poháněcí soustavy je zážehový čtyřválec 1.6 PureTech 200, doplněný dvojicí elektromotorů a akumulátorem s vnějším dobíjením (PHEV) 2 Peugeot 508 PSE se zrodil na oslavu více než 200 let existence Peugeotu, vychází z koncepční studie 508 Peugeot Sport Engineered (2019) 3, 4 Peugeot 508 PSE má rovněž originální design dvacetipalcových litých kol

podle volby režimu jízdy, Peugeot 508 PSE totiž není konkurencí pro Audi RS4 nebo BMW M3, ale naopak pro Audi S4 a BMW M340i. K dispozici jsou režimy Electric (pouze elektrický pohon, praktický dojezd cca 30 kilometrů, uváděných 42 km jsme nedosáhli), Confort nebo Hybrid se samočinnou volbou hybridní funkce dle provozních podmínek, Sport s aktivací všech tří motorů a konečně 4WD s pohonem všech kol P/Z 50/50 %. Po ujetí 573 km s velkým podílem dálnice Praha – Brno jsme dosáhli spotřeby benzinu 7,6 l/100 km při průměrné rychlosti 62 km/h. Peugeot rovněž u sportovní verze PSE setrvává u přístrojové desky i-Cockpit, kterou uvedl na typu

► TECHNICKÉ ÚDAJE POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – Plug-In Hybrid PSE; a) kapalinou chlazený zážehový řadový čtyřválec 1.6 PureTech 200 (EP6FADTX), přeplňovaný turbodmychadlem, uložený vpředu napříč; DOHC 4V; elektronické přímé vstřikování; Stop/Start, EU6d; 1598 cm3 (ø 77 x 85,8 mm); 147 kW (200 k)/6000 min‑1 a 300 N.m/3000 min‑1; b) osmistupňová samočinná převodovka e-EAT8 (Aisin AW) s vestavěným elektromotorem 81 kW (110 k)/2500 min‑1 a 320 N.m/500 – 2500 min‑1; c) elektromotor na zadní nápravě s redukčním převodem, 83 kW (112 k)/14 000 min‑1 a 166 N.m/0 – 4760 min‑1; d) trakční akumulátor Li-Ion (LG Chem) 13,2/11,5 kWh, 117 kW, uložený před zadní nápravou; e) celkový výkon soustavy 265 kW (360 k) a točivý moment 520 N.m; pohon všech kol. PODVOZEK – samonosná ocelová konstrukce s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu víceprvkové závěsy; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými adaptivními tlumiči; příčné zkrutné stabilizátory; kotoučové brzdy ø 380/290 mm, vpředu s vnitřním chlazením; ABS/EBD/BA, ESC/HADC; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem; kola z lehkých slitin, pneumatiky 245/35 ZR 20, Michelin Pilot Sport 4S. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2793 mm, rozchod kol 1617/1602 mm; d/š/v 4750/1850/1400 mm; objem zavazadlového prostoru 487/1535 l; objem palivové nádrže 43 l; pohotovostní/celková hmotnost 1850/2340 kg, kombi SW 1875/2360 kg. Nebrzděný/brzděný přívěs 745/1260 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost omezena na 250 km/h (EV 140 km/h); zrychlení 0 – 100 km/h za 5,2 s, 80 – 120 km/h za 3,0 s a 0 – 1000 m za 24,5 s; spotřeba paliva WLTP 2,03 l/100 km; emise CO2 od 46 g/km; dojezd EV 42 km. Nabíjení 0 – 100 % za 4,0/1,5 h (wallbox) standard 3,7 kW (14 A)/na přání za příplatek 7,4 kW (32 A), resp. 6,5 h ze zásuvky 230 V, 8 A. Tovární záruka 2 roky bez omezení proběhu, servisní interval 30 000 km nebo jeden rok. Cena ve Francii 67 650 eur, kombi SW 68 950 eur. VÝROBCE – Stellantis N.V. (ex-Groupe PSA), dříve Automobiles Peugeot, Usine de Mulhouse, Route de Chalampé, 68390 Sausheim (Mulhouse), Francie

auto 2022/8

208 v roce 2012, ale průběžně ji vylepšuje, protože lidé běžného vzrůstu (180 cm) při klasickém nastavení volantu neviděli přes jeho věnec na kontrolní přístroje. Malý volant je proto zploštělý nahoře i dole, u 508 už jej nemusíte mít nepřirozeně dole na kolenou jako u 208 (je nastavitelný), abyste viděli na přístroje; uspořádání je přece jen trochu lepší než dříve, ale stejně spodní polovinu přístro jové desky máte zakrytou. Naskýtá se otázka, zda by klasický tříramenný sportovní volant, či kruhový otáčkoměr a rychloměr přímo před řidičem nebyly zejména pro verzi 508 PSE vhodnější! Sdružený přístroj před řidičem má úhlopříčku 12,3 palce a volitelné konfigurace, druhý ve středu desky 10 palců; pod ním najdete sedm originálních spínačů, připomínajících klavír. Vybavení bezpečnostními asistenty odpovídá současným zvyklostem, zajímavostí je systém infračerveného nočního vidění s detekcí chodců a zvířat do vzdálenosti 15 až 200 metrů, který slavil ve druhé generaci 508 u Peugeotu premiéru. Ke standardní výbavě patří šest airbagů, samočinné brzdění AEB (Automatic Emergency Brake), hlídání provozu v mrtvém úhlu, kamera 360°, samočinné přepínání světlometů a aktivace stíračů, volba jízdních režimů, aktivní tlumiče, plná konektivita (Android Auto, Apple CarPlay a MirrorLink), asistenční služby Peugeot Connect Online, čalounění v kombinaci kůže s alcantarou, kvalitní audioaparatura Focal atd. Objem zavazadlového prostoru lze zvětšit sklopením zadních opěradel ze 487 až na 1535 litrů. V ceníku Peugeotu 508 pro český trh verze PSE chybí, dovozce ji nabízí jen na individuální objednávky (za cca 1,7 milionu Kč, když ve Francii ceny začínají od 67 650 eur). Stejně jako ostatní 508 se také PSE vyrábí v Mylhúzách (Mulhouse). Další informace najdete na www.peugeot.cz. ■

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na sportovní sedan PEUGEOT 405 Mi16 (1990)

8/2022 THauto

Foto Tom Hyan

► Automobily ► SUBARU FORESTER 2022 (SKE)

Subaru Forester model 2022 se zvětšenou maskou přídě a výraznějšími světlomety LED

Čtyři miliony vyrobených vozů pasuje Forester na nejúspěšnější Subaru na mnoha trzích, zejména však na tom evropském...

růběžná modernizace Foresteru neustává, projevila se i v poslední páté generaci, která slavila světovou premiéru na New York Inter national Auto Show (NYIAS) už koncem břez na 2018. Důvod výběru místa premiéry je prostý, Spojené státy americké jsou největším trhem pro japonské automobily Subaru, navíc tam Subaru Corpo ration založila montážní závod Subaru of Indiana Automotive, Inc., který v La fayette (Indiana) vyrábí jak známé typy Legacy/Outback a Impreza, tak speciální modely Ascent pro severoamerický trh. Produkce Foresteru, kompaktního pěti místného SUV 4x4, však pro všechny regiony od prosince 1996 zůstává v ja ponském závodě Gunma Yajima. Forester byl odpočátku trefou do čer ného, jeho koncepci předjala studie Streega na Tokyo Motor Show 1995, která prozradila vývoj jednoho z prv ních crossoverů SUV, jenž se v první generaci od roku 1997 více blížil auto

auto 2022/8

TOM HYAN

Tradiční dvoulitrový boxer typu FB20 s výkonem 110 kW (150 k)

mobilům Station Wagon (kombi) než pozdějším SUV se zvýšenou stavbou. Během let samozřejmě zesílil a po vyrostl, přišel o unikátní bezrámová okna bočních dveří, ale získal mnoho příznivců, takže už ve fiskálním roce 2005 zaznamenal první milion vyrobených vozů (1 000 018 Foresterů do 17. února 2006). Ještě před uvedením na trh v únoru 1997 se představil na Detroit ském autosalonu (NAIAS) v lednu 1997 coby předsériový Subaru SUV Con cept, který v říjnu 1996 získal ocenění Hulman Trophy, když na slavném oválu v Indianapolisu zajel světový rekord na 24 hodin průměrnou rychlostí 180,082 km/h, platný pro produkční vozy třídy T1 a uznaný sportovními fe deracemi, mezinárodní FIA (Federation Internationale de L’Automobile) a ame rickou ACCUS (Automobile Competi tion Commitee of the United States). Subaru Forester se prodává čtvrt století a dospěl do páté generace (SK), která přišla do Evropy v roce 2019 výhradně

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR – hybridní Subaru e-Boxer MHEV; a) kapalinou chlazený zážehový čtyřválec typu FB20 s protilehlými válci, uložený podélně vpředu; DOHC 4V; přímé vstřikování paliva, EU6d; 1995 cm3 (ø 84 x 90 mm); 12,5:1; 110 kW (150 k)/5600 – 6000 min‑1 a 194 N.m/4000 min‑1; b) synchronní elektromotor/generátor v převodovce; 12,3 kW (16,7 k) a 66 N.m; c) akumulátor Li-Ion 0,6 kWh; 118,4 V; uložený nad zadní nápravou; d) dva akumulátory 12 V vpředu, 48 A.h pro příslušenství a 45 A.h pro restart motoru (ISG, 12 V/165 A). PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – samočinná převodovka CVT Lineartronic s kapalinovým měničem a plynulým převodem (3,601 až 0,513 – Z 3,682), resp. se sedmi nastavenými stupni pro přímé řazení (3,552 – 1,892 – 1,474 – 1,228 – 1,024 – 0,852 – 0,682); stálý převod 3,900. Trvalý pohon všech kol.

Vyzkoušeli jsme nový Forester s výbavou ES Comfort Lineartronic

PODVOZEK – bezrámová konstrukce; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu dvojitá příčná ramena; vinuté pružiny a teleskopické tlumiče, příčné zkrutné stabilizátory; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem; kotoučové brzdy s vnitřním chlazením, ABS/EBD/BA, VDC (ESC); pneumatiky 225/60 R 17 nebo 225/55 R 18. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2670 mm, rozchod kol 1565/1570 mm; d/š/v 4640/1815/1730 mm; světlá výška 220 mm; objem zavazadlového prostoru 509/1779 l; objem palivové nádrže 48 l; pohotovostní hmotnost od 1662 kg podle výbavy, celková 2185 kg; hmotnost nebrzděného/brzděného přívěsu 750/1870 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 188 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 11,8 s; spotřeba paliva WLTP 8,1 l/100 km; emise CO2 od 185 g/km.

Foto Tom Hyan

1 4

2 3

1 Na středovém displeji lze sledovat funkci poháněcího ústrojí Mild-Hybrid (e-Boxer)

2, 3 Přístrojová deska ES Comfort, rovněž zdobená oranžovým lemováním

4 Základní objem zavazadlového prostoru 509 litrů lze zvětšit zaplněním po střechu či sklopením opěradel až na 1779 litrů 5, 6 Delší rozvor náprav přispívá interiéru s větším vnitřním objemem (ve voze je více místa) jako Mild-Hybrid e-Boxer s globální platformou SGP (Subaru Global Platform), přičemž systémy Linear tronic a EyeSight jsou standardní výbavou. Moderni zace pro modelový rok 2022 přináší další zlepšení, především v oblasti designu interiéru i exteriéru, použité technice a rozšířené výbavě. Vzhledem k evropským emisním předpisům se dodávají Fores tery do Evropy s jedinou variantou poháněcí ►►►

8/2022 THauto

► SUBARU FORESTER 2022 (SKE)

soustavy Symmetrical AWD (All-Wheel -Drive), zahrnující pohon všech kol, plynu lou převodovku Lineartronic variátorového typu a nepřeplňovanou verzi zážehového čtyřválce 2.0 Subaru Boxer s elektrickou asistencí e-Boxer (Mild-Hybrid). Vyzkoušeli jsme provedení ES Comfort 2.0i-L (SKE), tedy vůz ve specifikaci Com fort pro modelový rok 2022, vybavený navíc atraktivními oranžovými prvky interiéru a exteriéru i různými doplňky, zlepšujícími pohodu ve voze (koberce, vana zavazadlo vého prostoru). Průběžná modernizace automobilu na vyspělé platformě SGP, sdílené s ostatními Subaru, není na první pohled nápadná, ale o to významnější. Jde o cizelování všech prvků směrem k doko nalosti. Především nová platforma umož ňuje větší tuhost karoserie a zvýšení bez pečnosti, například torzní tuhost se zvýšila o 70 % a podélná pevnost v ohybu o 90 %, a tak se Forester pyšní nejlepšími výsledky v nárazových testech EuroNCAP (ochrana dospělých cestujících 97 % a dětí 91 % je nejlepší v segmentu Small Offroad/MPV, tedy v tomto případě C-SUV). Evropská verze Foresteru s hybridním po honem e-Boxer také vykazuje nejvyšší bezpečnost pokud jde o ochranu vysoko napěťových dílů, účinně integrovaných mimo deformační zóny. Trakční akumulátor Li-Ion pro Mild-Hybrid je uložen v přední části zavazadlového prostoru, aby odolal nárazům zepředu i zezadu. Pětihvězdičkové hodnocení bezpečnosti EuroNCAP oceňuje unikátní kamery EyeSight s téměř dvoj násobně rozšířeným zorným polem a vy spělejší elektronikou (jsou uloženy nahoře

auto 2022/8

Foto Subaru

Foto Jiří Maršíček

1, 2 Z historie – v listopadu 1997 jsme vyzkoušeli Forester 2.0 GX AT první generace 3 Dvoulitrový boxer EJ20 ve voze první generace měl výkon 90 kW (122 k) 4 Bezrámová okna ve Foresteru první generace

5 pod čelním sklem) i zvýšenou ochranu chodců, stejně jako celkem sedm airbagů (nechybí kolenní pro řidiče), kontrolu jízdy v pruhu a nouzové samočinné brzdění (i při couvání). Největší výkon 110 kW (150 k) zážehového dvoulitrového čtyřválce Subaru Boxer je naprosto dostačující, navíc asis tence Mild-Hybrid s elektromotorem/generá torem 12,3 kW (16,7 k) zlepšuje ovlada telnost v terénu, zaručuje lepší reakci na sešlápnutí pedálu plynu a vzhledem k účin né rekuperaci také nižší spotřebu benzinu. Na novém vícefunkčním volantu, resp. ovla dačem na středové konzole, se volí jízdní režimy SI-Drive (Sport/Intelligent) a X-Mode podle terénu (Snow-Dirt nebo Deep Snow -Mud), přičemž funkce kontrolovaného sjíž dění svahů byla dále optimalizována. Nová strategie řazení e-Active Shift Control ve sportovním režimu zlepšuje výjezdy ze zatá ček, byla převzata z Outbacku. Přibylo ovlá dání vybraných funkcí gesty (klimatizace). Forester je stálicí nabídky Subaru už pěta

5 Subaru Forester Rinspeed 2003 ze spolupráce se švýcarským ladičem na základě XT 2.0 druhé generace s výkonem 130 kW (177 k)

dvacet let! Vozy první generace (SF) přišly na trh v únoru 1997 nejprve v Japonsku a později v USA. Výroba se rozběhla v ja ponské Gunmě a všechny mají ploché čtyř válce typu boxer. Druhá generace (SG od 2002) se na první pohled příliš nelišila, te prve další třetí (SH od 2008) s většími roz měry označil výrobce za crossover SUV a nikoli wagon (tedy kombi), navíc pro ni po prvé připravil vznětový motor (samozřejmě čtyřválcový boxer). Následující čtvrtá gene race (SJ od 2012) zavedla plynulou převo dovku CVT Lineartronic, režim X-Mode a ka merový systém EyeSight. Pátá generace (SK) je další evolucí čtvrté s mírně většími rozměry. Při našem testu jsme dosáhli spo třeby 8,4 l/100 km ve smíšeném provozu. Na českém trhu se nový Forester modelové ho roku 2022 prodává od 925 tisíc, základní cena testovaného vozu ES Comfort Linear tronic je 1 040 000 Kč, navíc jsou příplatky v celkové výši 23 500 Kč za další komfortní prvky (podrobněji na www.subaru.cz). ■

Foto Subaru Foto Subaru

Subaru SUV Concept (první generace Forester SF 1996)

Subaru Forester 2.0 X (druhá generace SG od 2002)

8/2022 THauto

Foto Tom Hyan

► Automobily ► BMW X1 sDrive 18i (F48)

LOUČENÍ...

Druhá generace X1 přešla na motor vpředu napříč a přední pohon, pohon všech kol je jen výsadou výkonnějších typů...

ouze puritáni kritizovali přechod BMW na po TOM HYAN BMW 2 Active Tourer (F45), jenž byl uveden v září hon předních kol, ale prodejní výsledky uka 2014, následovala prodloužená verze 2 Gran Tourer zují, že tak bavorská značka vzbudila zájem (F46), druhá generace X1 (F48) a nový crossover X2 BMW X1 druhé generace nových klientů, kteří dříve o sportovně ladě sdílí platformu s prvním typem (F39). Tato mírně zvětšená architektura je prakticky ném BMW vůbec neuvažovali. Svoji roli se shodná s UKL pro Mini třetí generace (F56), samozřej 2 Active Tourer, takže hrála také globalizace, zejména prodej v Číně, a podle mě v jiném komfortnějším naladění s upravenými roz základem je přední pohon průzkumů se stejně většina majitelů prvních generací (na snímku sDrive 18i) měry. Zatímco X1 přešla na UKL2 ve druhé generaci, řady 1 domnívala, že jejich BMW má u řady 1 to vydrželo ještě o generaci pohon předních a nikoli zadních kol! déle, teprve současná třetí s interním ► BMW X1 (F48) Podle takových výsledků se nelze kódem F40 má pohon předních kol. typ motor převodovka výkon spotřeba WLTP Rozdíly pak stírá alternativa pohonu divit, že BMW Group poprvé vsadila (turbo) [kW/k] [l/100 km] na přední pohon, zvláště když si jeho sDrive 18i všech kol, u řady 1 uplatněná jak 3R 1.5 6M/7DCT 100/136 6,1/6,3 vhodnost odzkoušela na třech gene xDrive 25e 3R 1.5 PHEV ve druhé, tak ve třetí generaci (tedy 6A 92/125 + EM 70/95 1,7 racích Mini (a také Roveru 75). Pro sDrive 20i s oběma druhy základního pohonu, 4R 2.0 7DCT 131/178 6,5 4R 2.0 8A 131/178 6,9 bavorskou značku to byla revoluce, xDrive 20i zadním i předním). U řady X1 je vzhle xDrive 25i 4R 2.0 8A 170/231 7,2 pro nové zákazníky nikoli... dem k charakteru SAV/SUV verze sDrive 18d 4R 2.0d 6M/8A 110/150 4,9/5,2 Modulární platforma UKL2 (Untere xDrive dostupná v každé generaci. xDrive 18d 4R 2.0d 6M/8A 110/150 5,4/5,4 Klasse) s motorem vpředu napříč sDrive 20d Zásadní změnou je uložení motoru 4R 2.0d 8A 140/190 5,2 a pohonem předních kol se prvně xDrive 20d vpředu napříč a verze s pohonem 4R 2.0d 8A 140/190 5,4 uplatnila na kompaktním minivanu xDrive 25d 4R 2.0d 8A 170/231 5,7 předních (sDrive) nebo všech kol

auto 2022/8

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR (X1 sDrive 18i) – kapalinou chlazený přeplňovaný zážehový tříválec BMW TwinPower Turbo (typ B38), uložený vpředu napříč; DOHC 4V, Valvetronic a Double-VANOS; turbo Single-Scroll, elektronické přímé vstřikování paliva HPI, EU6d; 1499 cm3 (ø 82 x 94,6 mm); 11,0:1; 100 kW (136 k)/4500 – 6500 min‑1 a 220 N.m/ 1500 – 4100 min‑1. Elektrická výzbroj 12 V, akumulátor 70 A.h v motorovém prostoru. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – a) šestistupňová manuální převodovka (3,615 – 1,952 – 1,241 – 0,969 – 0,806 – 0,683 – Z 3,538), stálý převod 3,882; b) dvouspojková automatizovaná sedmistupňová s možností přímého řazení (4,154 – 2,450 – 1,579 – 1,105 – 0,855 – 0,675 – 0,547 – Z 3,806), stálý převod 4,176. Samosvorný diferenciál EDLC, pohon předních kol.

BMW X1 sDrive 18i, základní model řady se zážehovým tříválcem 1,5 litru, alternativně s dvouspojkovou převodovkou a devatenáctipalcovými koly

PODVOZEK – bezrámová konstrukce s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu spodní příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu víceprvkové závěsy kol; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, na přání aktivními; příčné zkrutné stabilizátory; hřebenové řízení 15,9:1 s elektrickým posilovačem EPS; kotoučové brzdy s vnitřním chlazením, ABS/EBD, DSC/DTC; pneumatiky 225/55 R 17, 225/50 R 18 nebo 225/45 R 19 (testovaný vůz).

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2670 mm, rozchod kol 1561/1562 mm; d/š/v 4447/1821/1598 mm; součinitel odporu vzduchu cx = 0,28; pohotovostní hmotnost a/b) DIN 1405/1435 kg, celková 2000/2025 kg, brzděný přívěs do 1700/1700 kg; objem zavazadlového prostoru 505/1550 l; objem palivové nádrže 51 l. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, a/b) – největší rychlost 205/203 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 9,7/9,7 s; spotřeba paliva WLTP 6,1 – 7,0/ 6,3 – 7,1 l/100 km; emise CO2 139 – 158/144 – 162 g/km. VÝROBCE – BMW AG, Werk Regensburg, Herbert-Quandt-Allee, 93055 Regensburg, Německo

3 (xDrive). BMW X1 druhé generace má navíc shodný rozvor náprav i rozchod kol jako BMW 2 Active Tourer, ale je ve všech směrech mírně větší. Vyrábí se v Regensburgu; pro čínské klienty vznikla i pro dloužená X1 (F49), kterou dodává BMW Brilliance ze závodu Tiexi v Shenyangu (tam vyráběli i první generaci X1). Samozřejmě, tímto způsobem lze zvýšit produkci malých typů i na jeden milion ročně, a to za přijatelných investic ve stále složitějším pod nikatelském prostředí. U BMW Group toho důsledně využívají, když kromě Regensburgu, Lipska a Cowley (Mini v Oxfordu) zavedli produkci vozů

na této platformě postupně v rakouském Grazu (Magna Steyr), nizozemském Bornu (VDL Nedcar, též X1 F48), čínském Tiexi, brazilském Araquari, thajském Rayongu a v dalších závodech. V současné době výroba druhé generace X1 končí, a proto jsme využili možnosti vyzkoušet základní typ X1 sDrive 18i s malým tříválcem 1,5 litru a pohonem předních kol. Ujeli jsme 403 kilometrů s průměrnou spotřebou 7,0 l/100 km (dálniční provoz) a byli jsme příjemně překvapeni naladěním podvozku a jeho sympatickou tuhostí. Běžní uživatelé vůbec nepři jdou na to, že má vůz jen pohon předních kol. ►►►

1 Provedení přístrojové desky si ovšem v ničem nezadá s výkonnějšími modely 2 Napříč uložený tříválec 1,5 litru o výkonu 100 kW (136 k) je nejlevnějším typem modelové nabídky BMW v kategorii SAV 3 Vyzkoušeli jsme vůz s výbavou M Sport, která nejlépe vystihuje tradici a poslání bavorské značky

8/2022 THauto

► BMW X1 sDrive 18i (F48)

Foto BMW Presse

Foto Helena Hyanová

4 Navíc vynikající ergonomie, reakce řízení a boční ve dení sedadel přispívají k příjemné jízdě. Přestože se kultura běhu zážehového tříválce 1,5 litru podle našich zkušeností proti motorům tohoto typu, vyzkoušeným poprvé ve vozech řady 1 (F40) ze zkušební série, přece jen zlepšila, tak při vyšších rychlostech na dálnici je u těžšího X1 sDrive 18i (1435 kilogramů podle normy DIN) patrná horší dynamika zrychlení vzhledem k vý konu jen 100 kW (136 k). Pro klidnou jízdu mimo dálnici je ovšem výkon naprosto dostačující. Vyzkoušeli jsme dvouspojkovou samočinnou převodovku, která řadí plynule bez jakýchkoli rázů. Proti první generaci X1 (E84), jejíž odbyt dosáhl 800 ti síc (z toho 140 tisíc z čínské produkce), se změnily pro porce automobilu, příď je vzhledem k příčné zástavbě motoru kratší. Nejprve přišly dvoulitrové čtyřválce v růz ných verzích, později přibyly i modulární tříválce 1,5 l. Poslední sortiment druhé generace uvádíme v obvyklé tabulce, již dříve jsme vyzkoušeli dva testovací X1 sDrive 18d (dvoulitrový diesel 110 kW/150 k) s předním pohonem, protože šlo o absolutní novinku u BMW! Ne byly špatné, ale rozhodně doporučujeme verze xDrive, u nichž běžně putuje na zadní nápravu 60 % točivého momentu, v případě ztráty adheze vpředu to může být až 100 % dozadu, a to je prostě klasika... Předchůdce první generace patřil k nejúspěšnějším ty pům řady X a vynikal dynamičtější siluetou s dlouhou

auto 2022/8

1, 2 Vzpomínka na testování BMW X1 xDrive 23d ve speciálním barevném odstínu Marrakech Brown Metallic (2009) 3 V první generaci X1 byl motor naposledy uložen podélně (na snímku dvoulitrový turbodiesel pro xDrive 23d s výkonem 150 kW/204 k) 4, 5 BMW X1 třetí generace (U11), opět větší, technicky spřízněný s novým BMW 2 Active Tourer druhé generace (U06)

5 přídí, nový X1 je proti němu o 40 mm kratší, ale o 23 mm širší a o 53 mm vyšší. Převzetí platformy BMW 2 Active Tourer dovolilo lepší využití obestavěného prostoru, vůz má větší interiér a výše uložená sedadla (o 36 mm vpředu, o 65 mm vzadu); významně narostl objem za vazadlového prostoru ze 420/1350 na 505/1550 litrů. Asistenční systémy včetně konektivity odpovídají dneš ním zvyklostem, nechybí Head-Up Display, Active City Braking, aktivní tempomat a další podle zvolené výbavy a modelu. Na přístrojové desce se objevila indikace rekuperace energie při brzdění, se samočinnou převo dovkou je k dispozici režim Eco Pro s funkcí plachtění (coasting) pro úsporu paliva. Jako vždy pakety Advan tage, Sport Line a hlavně M Sport (testovaný vůz) vy tvářejí varianty podle rozdílného vkusu klientů. V červnu byla představena třetí generace X1 (code name U11), která bude v prodeji od října 2022, rovněž z výroby v Regensburgu. Jak se stalo z nepříliš jasných důvodů zvykem, vůz je opět větší! Délka narostla o 53 mm při prodlouženém rozvoru o 22 mm, šířka se zvětšila o 24 mm a rozchod kol o 31 mm, nová X1 je také o 44 mm vyšší. Novinky tvoří Mild Hybrid 48 V (vznětové i zážehové motory), dva Plug-In Hybrid se tříválcem 1,5 litru (nově i silnější 30e), absence ma nuální převodovky a čistě elektrická verze iX1 xDrive 30. Model X1 sDrive 18i se shodným výkonem 100 kW (136 k) bude nadále v nabídce i ve třetí generaci. ■

Zdroj BMW Presse

Foto Tom Hyan

► Automobily ► RENAULT ARKANA 2022

Nový crossover Arkana ve stylu SUV Coupé se nyní prodává ve všech původně avizovaných verzích... 2

TOM HYAN

1 Renault Arkana E-Tech Hybrid 145 patří k nejúspornějším typům této řady, postavené na modulární platformě CMF-B

2 Nová globální Arkana se vyrábí v korejském závodě v Busanu (dříve Renault Samsung Motors)

3 Všechny vozy Arkana atímco jiné klasické velké osobní vozy Re se dodávají výhradně nault z trhu mizí, v loňském roce uvedená s hybridním pohonem, globální Arkana naopak posiluje. Zkušenosti zážehovým čtyřválcem s několika různými Arkanami ve třech výkono a automatizovanou vých verzích potvrdily, že jde o automobil převodovkou s velmi dobrými jízdními vlastnostmi a bohatou výbavou, byť poněkud přerostlý (příliš velký), což je ovšem daň za objemný interiér. Bohužel se osobní ► RENAULT ARKANA 2022 vozy neustále zvětšují, což znesnad ňuje možnosti parkování a není zrovna motor (hybrid) převodovka celkový výkon cestou ekologickou, nicméně malé [kW/k] automobily mizí především proto, že 1.3 TCe 140 (mild 12 V) DCT7 103/140 mají téměř shodnou výrobní cenu jako 1.3 TCe 160 (mild 12 V) DCT7 116/158 větší, ale na rozdíl od SUV přijatelnou 1.6 E-Tech 145 (HEV) 4+2 MultiMode 105/143

auto 2022/8

prodejní cenu pro klienty, takže marže prodejců a zisky výrobců klesají. To není jen o Arkaně, ale o všech podobných vozidlech podivné kategorie, které se z ne známých důvodů říká SUV, tedy Sports Utility Vehicle, ačkoli se sportem nemají pranic společného. Vraťme se však k Arkaně. Jméno použil Renault poprvé pro podobný vůz, který představil na Moskevském auto salonu 2018 a od počátku 2019 vyráběl v moskevské továrně Renault Russia spotřeba WLTP na platformě B0 (Captur I, Dacia Dus ter), než byl letos produkci z politických [l/100 km] důvodů nucen ukončit (předal závod 5,8 – 5,9 městu Moskvě a Rusové věří, že tam 5,8 – 5,9 4,8 obnoví výrobu pod svou značkou

Foto Tom Hyan

6 4 Moderní přístrojové desce dominuje velký středový displej s úhlopříčkou 9,3 palce 5 Digitální kokpit hlásí spotřebu jen 3,8 l/100 km a celkový dojezd 880 kilometrů 6 Vozy mají výhradně samočinnou převodovku (MultiMode 4+2 pro hybrid) 7 Pod kapotou verze E-Tech Hybrid 145 je větší čtyřválec objemu 1,6 litru, přičemž kombinovaný výkon činí 105 kW (143 k) 8 Základní objem zavazadlového prostoru se u hybridu mírně zmenšil ze 513 na 480 litrů

7 Moskvič). Zcela nová Arkana (pro některé trhy coby Mégane Conquest) naopak vy chází z modernějšího základu CMF-B (Com mon Module Family), ve verzi B používané ho především pro Renault Clio páté a Captur druhé generace, který ovšem neumožňuje pohon všech kol, ale je vhodný rovněž pro hybridní poháněcí soustavu. Evropská Arka na se představila 15. října 2020 na akci Re nault eWays. Odbyt automobilů Renault po kračuje v silném růstu i na elektrifikovaném trhu, řada E-Tech (BEV a hybridní verze) představovala v první polovině 2022 třetinu (přesně 36 %) všech prodaných osobních

vozů tradiční francouzské značky v Evropě (2021 to bylo 26 %). Prodeje Renaultu v seg mentu C vzrostly o 12 % proti pololetí 2021, zejména po navýšení odbytu v tomto článku představené Arkany, která zaznamenala přes čtyřicet tisíc vozů, z nichž majoritních 59 % tvořily hybridní verze E-Tech (HEV). Celosvětový prodej Groupe Renault v prv ním pololetí 2022 čítal 1 000 199 vozů, což je o 12 % méně než o rok dříve vzhledem k ukončení aktivit skupiny na ruském trhu. Novou Arkanu (model TCe 140) jsme po prvé na živo uviděli při dynamickém před stavení, uspořádaném českým dovozcem

8 Renault ČR, a.s., koncem dubna 2021 v Praze za velmi ztížených podmínek (ko ronavirus). Následovala dynamická pre zentace verze E-Tech Hybrid 145 loni v červenci v Benicích u Prahy a další testo vací jízdy, poslední s druhou variantou třináctistovky TCe 160 o zvýšeném výkonu, podobně jako u TCe 140 vybavenou auto matizovanou převodovkou EDC a sou stavou Mild-Hybrid 12 V pro nižší emise. Současná Arkana pro globální trhy vyjela v březnu 2020 jako Samsung XM3 v Jižní Koreji, kde ji společnost Renault Korea Motors vyrábí také se značkou ►►►

8/2022 THauto

Foto Tom Hyan

► RENAULT ARKANA 2022

Variabilní interiér je prostornější než u jiných typů Renault na shodné platformě CMF-B; zejména vzadu je více místa (na snímcích Arkana TCe 140)

Nejnovější alternativou je Arkana TCe 160 se zvýšeným výkonem čtyřválce 1,33 litru na 116 kW (na snímcích rovněž vůz s nejvyšší výbavou R.S. Line)

enault pro export do celého světa. Jen pro úpl R nost, výrobce má od března 2022 nové jméno, když po 22 letech vypršela povinnost užívat Samsung (automobilka založena 1994, v letech 2000 – 2022 působila coby Renault Samsung Motors), neboť Groupe Renault drží podíl 80,1 %. Závod v Busanu má kapacitu 200 tisíc vozů ročně a na jedné lince vyrábí typy QM3 (Arkana), QM6 (Koleos) a SM6 (Talisman), přičemž nová Arkana se stala zárukou přežití pod heslem New Arkana is the Key to our Survival (v listopadu 2021 vyroben padesátitisící exemplář). Kromě toho se tam montuje elektrický Twizy. V letech 2016 – 2019 podnik vyráběl až

► TECHNICKÉ ÚDAJE POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – hybridní E-Tech 145 (HEV); kapalinou chlazený zážehový řadový čtyřválec 1.6 E-Tech (typ H4M), uložený vpředu napříč; DOHC 4V; nepřímé vstřikování paliva, GPF, EU6d; 1598 cm3 (ø 78 x 83,6 mm); 69 kW (94 k)/5600 min‑1 a 148 N.m/3600 min‑1. Hlavní elektromotor 36 kW (49 k), 205 N.m; HSG (Hybrid Starter/ Generator) 15 kW (20 k), 50 N.m. Trakční akumulátor Li-Ion 1,2 kWh, 230 V. Automatizovaná sekvenční převodovka MultiMode 4+2, šestistupňová, se dvěma stupni pro vložený hlavní elektromotor a čtyřmi stupni pro zážehový motor; bez spojky nebo měniče, bez mechanické synchronizace s elektrickým vyrovnáváním otáček. Kombinovaný výkon 105 kW (143 k). Pohon předních kol. PODVOZEK – samonosná karoserie s pomocným rámem vpředu; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu vzpěry McPherson, vzadu vlečená ramena spojená torzně poddajnou příčkou; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, vpředu příčný zkrutný stabilizátor; kotoučové brzdy ø 296/280 mm, vpředu s vnitřním chlazením; ABS/EBD, ESC; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem; pneumatiky 215/60 R 17 nebo 215/55 R 18. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2720 mm, rozchod kol 1562/1584 mm; d/š/v 4568/1821 (se zrcátky 2034)/1576 mm; přední převis 878 mm; světlá výška 200 mm; objem zavazadlového prostoru (VDA) 480/1263 l; objem palivové nádrže 50 l; pohotovostní hmotnost (DIN)/celková 1435/1961 kg, hmotnost brzděného přívěsu do 760 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 172 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 10,8 s; spotřeba paliva WLTP 4,8 l/100 km; emise CO2 108 – 109 g/km. VÝROBCE – Renault Korea Motors (dříve Renault Samsung Motors Co., Ltd.); 185 Shinho Industrial Complex, Kangseo-Gu, Busan 618-722; Jižní Korea

auto 2022/8

sedm typů na jedné společné lince (Samsung SM3, SM5, SM6, SM7, SM3 ZE, QM5 a Nissan Rogue). Na první pohled u Arkany upoutá vzhled exteriéru podle nového stylu zavedeného šéfdesignerem Lau rensem van der Ackerem před deseti lety od Clia čtvrté generace, jenž vtisknul vozům Renault výrazně dynamický vzhled, což platí i o nové Arkaně se znač ně zvýšenými boky a splývající zádí s velkým vzhůru výklopným víkem. Rozvor náprav se proti Capturu zvětšil z 2639 na 2720 mm, délka narostla o 341 na 4568 mm, přední převis zůstal prakticky shodný (+ 2 mm), vůz je široký 1821 mm (+ 24 mm) a stejně vysoký (1576 mm). Byl rozšířen rozchod kol, zejména vzadu, a to na hodnoty P/Z 1562/1584 mm. Výsled kem je prostornější interiér, ale také větší objem zava zadlového prostoru. Modulární platforma CMF-B ve verzi HS (High Specification) zvýšila především tuhost celku i ve větším voze segmentu C-SUV, což se pozitivně projevilo na jízdních vlastnostech. Vyzkoušeli jsme všechny tři varianty poháněcí sou stavy, které se výkonem příliš neliší, přestože hyb ridní E-Tech (HEV bez vnějšího nabíjení) využívá větší čtyřválec 1,6 litru proti 1,33 litru u verzí Mild -Hybrid a má posílenou brzdovou soustavu (větší kotouče). K dispozici pro první testy byly 1.3 TCe 140 EDC, tedy vůz o výkonu 103 kW (140 k), stan dardně vybavené čtyřválcem 1,33 litru ze spolupráce Renault/Daimler, soustavou mHEV 12 V a automati zovanou sedmistupňovou převodovkou EDC. Prove dení 1.3 TCe 160 se prakticky neliší, výkon vzrostl na 116 kW (158 k), zrychlení na sto se zlepšilo z 9,8 na 9,1 sekundy, největší rychlost zůstala 205 km/h a také spotřeba paliva WLTP 5,8 – 5,9 litru na 100 km se nezměnila (emise CO2 činí 131 – 133 g/km). Samozřejmě nejúspornější je E-Tech Hybrid 145 s kombinovaným výkonem 105 kW (143 k), jehož vý hody vyniknou zejména při provozu ve městě, kde probíhá účinná rekuperace. Nejde o Plug-In Hybrid, jak jsme chybně uvedli při první zmínce o připravova né hybridní verzi, ale o samonabíjecí systém, kdy se řidič nemusí o nic starat. Vůz využívá spalovací nebo elektrický motor podle potřeby, případně oba součas ně, poprvé se nám podařilo dosáhnout nižší spotřeby, než uvádí výrobce. Pohybovala se od 3,8 do 4,4 litru na stovku kilometrů. V modelovém roce 2022 se změ nilo označení výbav na Equilibre, Techno a R.S. Line (naše testované vozy). Hybridní soustava E-Tech (HEV) pro Arkanu s originální převodovkou Multi Mode 4+2 vychází z předcházejících typů tohoto označení (zážehový motor 69 kW, E-motor 36 kW, ISG 15 kW a akumulátor Li-Ion 1,2 kWh). V době testu začínaly ceny Arkany od 703 000 Kč, hybridní E-Tech od 743 000 Kč (aktuálně na www.renault.cz). ■

Foto Tom Hyan

Renault Arkana E-Tech Hybrid 145 při první novinářské prezentaci v okolí Prahy (červenec 2021)

Foto Tom Hyan

► Automobily ► CITROËN C3 AIRCROSS C-SERIES 2022

PO FACELIFTU V polovině výrobního cyklu prošel kompaktní SUV by Citroën faceliftem... TOM HYAN

1 Citroën C3 Aircross je nástupcem typu C3 Picasso z Trnavy, ale vyrábí se v bývalém závodě Opel v Zaragoze 2 V únoru 2021 prošel Citroën C3 Aircross faceliftem; vyzkoušeli jsme vůz s novou akční výbavou C-Series (barevný paket Bronze Anodisé)

rátce jsme vyzkoušeli C3 Aircross v akční Francouzský výrobce zdůrazňuje větší možnosti per C‑Series, jehož základní model se poprvé sonalizace, k nimž patří atraktivní edice C-Series (nad ní je pouze špičková Shine), nový design šestnáctipředstavil na evropském trhu 12. června 2017 pod heslem SUV by Citroën, přičemž Phase 2 a sedmnáctipalcových kol , variabilní pětimístný interiér (facelift) slavil premiéru 12. února 2021 po vyrobení 330 s posuvnou zadní řadou sedadel v rozpětí 150 mili tisíc vozů. A co je vše nového? Především C3 Aircross metrů, možnost sklopení předního opěradla spolujezd‑ získal dospělejší vzhled, řešení přídě je nyní uhlaze ce do polohy stolek, čímž vznikne ložná plocha až 2,4 nější s úzkými hlavními světlomety LED, ovšem příjemné metru dlouhá; k dispozici je také panoramatické oteví‑ rací střešní okno. Už představení třetí gene‑ změny jsou také v interiéru. Charakterizují race základního C3 naznačilo nový směr ke je nová pohodlnější sedadla Advanced ► CITROËN C3 AIRCROSS 2022 crossoverům, jenž právě pokračuje typem Comfort s lepším bočním vedením a pat‑ typ motoru výkon převodovka spotřeba WLTP náctimilimetrovou pěnovou výplní (poprvé (turbo, S&S) C3 Aircross, považovaným za kompaktní [kW/k] [l/100 km] se objevila u C5 Aircross), nový centrální SUV. Po technické stránce jsou všechny 1.2 PureTech 110 81/110 6M 5,8 – 5,9 displej 9“ s větším rozlišením a posílenou 1.2 PureTech 130 96/130 vozy C3 a C3 Aircross postaveny na shod‑ A6 6,1 – 6,2 konektivitou. Osvědčené mechanické sku‑ 1.5 BlueHDi 110 81/110 né platformě PF1 (PSA Plate-Forme No.1), 6M 4,6 – 4,7 piny zůstávají beze změn. 1.5 BlueHDi 120 88/120 A6 5,0 tedy převzaté z předchozích vozů C3/C3

auto 2022/8

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR – kapalinou chlazený zážehový řadový tříválec PSA 1.2 PureTech 130 (EB), přeplňovaný turbodmychadlem a uložený vpředu napříč; hliníkový blok a hlava válců; DOHC 4V; elektronické přímé vstřikování paliva, EU6d; 1199 cm3 (ø 75 x 90,5 mm); 10,5:1; 96 kW (130 k)/5500 min‑1 a 230 N.m/1750 min‑1. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – šestistupňová samočinná převodovka Aisin AW s kapalino‑ vým měničem momentu; převodové poměry neuvedeny. Pohon předních kol. PODVOZEK – bezrámová konstrukce s pomocným rámem vpředu; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson; vzadu podélná ramena spojená torzně poddajnou příčkou; pérování vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči; vpředu příčný zkrutný stabilizátor; kotoučové brzdy, vpředu s vnitřním chlazením; ABS/ EBD/BA, ESC/ASR; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem; pneumatiky 205/60 R 16 nebo 215/50 R 17.

3 Ovladač jízdních režimů Grip Control 4 Přístrojová deska nabízí nový větší středový displej

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2604 mm, rozchod kol 1513/1491 mm; d/š/v 4154/1756/1637 mm; přední převis 842 mm; objem zavazadlového prostoru (VDA) 410 – 520/1289 l; objem palivové nádrže 45 l; pohotovostní hmotnost (DIN)/ celková 1205/1835 kg; brzděný/nebrzděný přívěs 600/840 kg.

5 V testovaném voze byl silnější zážehový tříválec 1.2 PureTech 130

Foto Tom Hyan

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 195 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 9,2 s a 0 – 1000 m za 30,4 s; spotřeba paliva WLTP kombinace 6,2 l/100 km; emise CO2 139 g/km. VÝROBCE – Stellantis N.V. (ex-Groupe PSA), dříve Opel España de Automóviles, S.A., Pol. Ind. Entrerrios, Carretera Nacional 232, km.29, 50639 Figueruelas (Zaragoza), Španělsko

4 5

Picasso, ale i prvního Peugeotu 208 (A9). Pro C3 Aircross byl rozvor náprav prodloužen ze 2540 na 2604 milimetrů, stejně jako u sesterského vozu Opel Crossland, z čehož těží zejména objem interiéru. Na rozdíl od Peugeotu s i-Cockpitem může mít C3 Aircross příplatkový Head-Up Display. Jméno Aircross má u Citroënu tradici pro koncepční i sériové automobily. Současný C3 Aircross vy chází ze studie C-Aircross Concept, uvedené na autosalonu v Ženevě 2017, která se stala předobra‑ zem prvního sériového typu, byť ještě měla Air‑ bumps a boční dveře otevírané proti sobě bez stře‑ dového sloupku! Sériové provedení, jež převzalo jméno C3 Aircross z brazilského MPV v drsnějším offroadovém stylu na základě C3 Picasso (2010), má čtyři klasické vpředu zavěšené dveře a vzhůru

výklopnou zadní stěnu stejně jako někdejší C3 Picasso ze slovenské produkce, které nahrazuje (2008 – 2017 vzniklo přes půl milionu vozů). Zůstá‑ vá pětimístným rodinným automobilem kompakt‑ ních rozměrů s variabilním objemem zavazadlo vého prostoru od 410 do 520 litrů podle polohy zadní řady sedadel, který lze zvýšit až na 1289 litrů po jejich sklopení. Zúženou nabídku motorů nyní tvoří přeplňované zá‑ žehové tříválce 1.2 PureTech ve verzi 110 nebo 130 (číslo udává výkon v koňských silách, tedy v pře‑ počtu 81 nebo 96 kW), na českém trhu je vznětový čtyřválec 1.5 BlueHDi 110 pouze pro nejvyšší vý bavu Shine (nahrazuje starší 1.6 BlueHDi). Pře vodovky jsou už jen šestistupňové, mechanické i samočinné (viz tabulka). Trochu nás zarazilo vy obrazené schéma řazení automatu, skryté kdesi ve tmě pod přístrojovou deskou, ale to vás zajímá jen poprvé, než si zvyknete. Nad ním je otočný ovla‑ dač systému Grip Control, jenž upravuje charak teristiku pohonu podle zvoleného režimu, vyjádře‑ ného piktogramy (standard, sníh, bláto, písek, ESC Off). Jízdní vlastnosti jsou příjemné, ale vzhledem ke starší platformě nečekejte zázraky. Akční ceny v době testu začínaly od 444 900 Kč, testovaný C‑Series 1.2 PureTech se samočinnou převodov‑ kou byl od 524 900 Kč (aktuálně na www.citroen.cz). Novinkou od července je osmiletá záruka (do 200 tisíc kilometrů) pro kompaktní C3 a C3 Aircross. Edici C-Series 2022 s exkluzivním paketem Bronze Anodisé vysvětlují tvůrci coby soubor Citroën, Con‑ fort, Connectivité, Calme a Caractère. ■

8/2022 THauto

Foto Škoda Auto

► Automobily ► ZE SVĚTA & Z DOMOVA

Škoda Karoq 2022 po faceliftu

WAE Triumph TE-1, prototyp elektrického motocyklu superbike

Foto WAE

V polovině výrobního cyklu prošla Škoda Karoq faceliftem. Podle výrobce modernizovaný Karoq sází na vylepšený designový jazyk (nová příď s úzkými světlomety LED) s optimalizovanou aerodynamikou (až cx = 0,30), udržitelné materiály (v sedadlech recyklované PET láhve) a úspornější motory (hybridní verze v nabídce není). Dosud se prodalo přes 500 tisíc, celkově SUV tvoří padesát procent prodejů Škoda Auto. Mechanické skupiny se příliš nemění, motory jsou však nejnovější generace Evo. Tříválce 1.0 TSI/81 kW (110 k) a čtyřválce 1.5 TSI ACT/110 kW (150 k), pro Sportline je k dispozici 2.0 TSI/140 kW (190 k) s převodovkou DSG7 a pohonem všech kol, turbodiesely 2.0 TDI mají 85 nebo 110 kW (110 a 150 k). Poprvé lze připlatit za Full-LED Matrix světlomety, možno volit i aktivní odpružení DCC a dotykový displej 10,25“. Novinářské představení proběhlo bez nás, k vozu se tedy vrátíme po redakčním testu.

Politický tlak na zavedení elektromobility se sice zatím vyhýbá motocyklům, ale to neznamená, že by se výrobci elektrickými jednostopými vozidly nezabývali! Britský Triumph předvedl Project TE-1, připravený ve spolupráci s WAE (Williams Advanced Engineering), Integral Powertrain a University of Warwick. Akumulátor WAE 15 kWh nabízí výkon až 170 kW (trvale 90 kW), což stačí na výkon elektromotoru 130 (80) kW. Systém 360 V dovoluje nabíjení 0 – 80 % do 20 minut. Podle Nicka Bloora, šéfa Triumph Motocycles, nyní jde pouze o testování, naladění podvozku a prověření budoucích možností. Naplněním spolupráce Ford/Volkswagen v oblasti lehkých užitkových vozů je druhá generace Volkswagen Amarok, což není nic jiného než značková varianta Fordu Ranger z jihoafrické produkce. První originální generace se prodalo přes 830 tisíc kusů, v rámci úspor je nový typ na platformě Ford T6.2 (Ranger P703/Everest U704), která vychází z minulého Rangeru (P375 od 2011). Vůz s klasickým žebřinovým rámem byl upraven ve stylu VW pod vedením šéfdesignera Alberta Kirzingera (VW Nutzfahrzeuge), na český trh přijde až v polovině roku 2023. Samozřejmě je větší s rozvorem 3270 mm (+ 173 mm) a délkou 5350 mm (+ 96 mm), dodává se čtyřdveřová Double Cab a dvoudveřová Single Cab, užitečná hmotnost činí až 1160 kg, kuriozitou je zatížení střechy do 350 kg. Nabídka motorů TDI zahrnuje podle trhu dvoulitrové verze 110, 125 a 150 kW (150, 170 a 204 k), ale i třílitrový šestiválec 177/184 kW (241/250 k). Zážehový motor Ford EcoBoost 2.3/222 kW (302 k) pro český trh nebude. Podle motoru jsou převodovky 5M, 6M, 6A či Ford/GM 10A. Pohon 4x4 je standardem (připojitelný nebo trvalý).

Foto Volkswagen

Volkswagen Amarok druhé generace

auto 2022/8

► KRÁTCE Vylepšený Norton V4 SV pro nový start

Foto Norton

► Nová éra Škoda Auto začala v květnu 2022 výrobou komponentů platformy MEB v základním závodě v Mladé Boleslavi, tedy jediném evropském pro MEB mimo Německo. Na lince s kapacitou 250 tisíc akumulátorových systémů pracuje 250 lidí, míra automatizace je 80 procent a od konce roku 2023 vzroste podle odbytu až na 380 tisíc ročně. V hale M6 se vyrábějí akumulátory pro řadu Enyaq iV (8, 9 a 12 modulů) i pro spřízněné elektromobily dalších značek Volkswagen Group.

Pod taktovkou nového majitele se znovu rozběhla výroba legendárních motocyklů Norton, která zahrnuje jak inovativní čtyřválce Norton V4 SV a jejich verzi V4 CR (Café Racer), tak klasické dvouválce Commando 961. Zachráncem britské značky je TVS Motor Company z Chennai, třetí největší indický výrobce motocyklů, která Norton Motorcycles po bankrotu převzala v dubnu 2020, investovala sto milionů liber a otevřela zcela novou továrnu v britském Solihullu. První vidlicový čtyřválec Norton vznikl ve spolupráci s firmou Ricardo, má úhel rozevření válců 72° a z objemu 1,2 litru dává standardní výkon 136 kW (185 k)/12 500 min‑1 a točivý moment 125 N.m/9000 min‑1. Suchá hmotnost stroje s hliníkovým rámem a kompozitovou kapotáží činí 193 kilogramů.

Foto AC Cars

Zcela nová továrna Norton v Solihullu (West Midlands)

AC Ace RS Final přejde ze zážehového čtyřválce na elektrickou trakci

AC Cobra Series 1 Electric prý znamená novou budoucnost nejstaršího britského výrobce Slavná značka AC Cobra ještě žije, což se ukázalo novým soudním sporem! Jak je to s výrobou, která se stěhovala z Anglie na Maltu, do Německa a zase zpátky, se nám ovšem nepodařilo zjistit! V červnu 2022 podala firma Acedes Holdings, majitel AC Cars, žalobu na dealera Clive Suttona za neoprávněné užití jména AC Cobra. Šéfem AC Cars je i po čtvrtstoletí tajemný Alan Lubinsky, který loni vyhlásil rozloučení s produkcí zážehových motorů a nástup elektrických roadsterů AC Cobra Series 1 Electric. Poslední benzinové mají být AC Ace RS ve stylu modelu 1962, ale se čtyřválcem Ford EcoBoost 2.3/257 kW (350 k) a hmotností do jedné tuny (zrychlení 0 – 100 km/h za 5,8 sekundy). AC Cobra Series 1 Electric má zahrnovat jen 58 ručně vyrobených vozů s elektromotorem 230 kW, 500 N.m, hmotností 1050 kilogramů a zrychlením na sto za pouhé čtyři sekundy. Cena je v prvním případě 89,5 tisíce, ve druhém ale 138 tisíc liber (akumulátor 55 kWh je drahý).

► Teprve válka na Ukrajině přinesla širší veřejnosti zjištění, že výroba kabelových svazků pro automobily Škoda byla v minulosti převedena na Ukrajinu! Samozřejmě to způsobilo v nové situaci značné problémy s kompletací vozů v českých závodech. Škoda Auto však ve spolupráci s firmou PEKM (CVG Group) rozběhla produkci kabelových svazků také v Mladé Boleslavi, když tam přestěhovala tým pětatřiceti ukrajinských zaměstnanců. ► Groupe Renault patří k nejvíce postiženým sankcemi proti Rusku. Skupina oznámila předání závodu Renault Russia městu Moskva, při převzetí prohlásil starosta Sergej Sobjanin naději na výrobu s obno venou značkou Moskvič (vyhlásila bankrot v roce 2006). Podíl 68 procent na AvtoVAZ (Lada) od Renaultu převzal institut NAMI s tím, že jej Renault může do šesti let získat zpátky. Šéf skupiny Luca de Meo sdělil, že šlo o těžké, ale nutné rozhodnutí ve prospěch 45 000 ruských zaměstnanců skupiny Renault. ► Krize odbytu automobilů v Rusku vznikla dávno před invazí na Ukra jinu. Prodeje tradičních značek v roce 2021 znovu klesly, posílily jen vedoucí v pořadí AvtoVAZ (Lada 350 714), Kia (205 801), Hyundai (167 331), Renault (131 552) a Toyota (97 941). Šestá Škoda zaznamenala pokles ze 94 632 na 90 443 vozů, sedmý Volkswagen ze 100 171 na 86 108. Posílily naopak čínské značky, z nichž si nejlépe vedly Great Wall Haval (39 126) a Chery (37 118). V roce 2021 se prodalo celkem 1 666 780 vozů (nárůst o 1 %). V květnu 2022 klesla celková ruská produkce na pouhých 3700 vozů (o 97 % méně), za prvních pět měsíců to bylo 268 tisíc (o 50 % méně). Chybějí díly z dovozu. ► Americký Ford opustil Rusko už v roce 2019, kdy prodal jen 17 700 vozů (pokles o 57 %). Továrny z joint-venture Ford Sollers byly zavřeny v létě 2019. Ve Vševoložsku v Leningradské oblasti u Petrohradu se vyráběly Focusy (od 2002) a Mondea (od 2009), v Naběrežnych Čelnych menší vozy Fiesta a EcoSport.

8/2022 THauto

► Automobily ► ZE SVĚTA & Z DOMOVA

Foto Peugeot Sport

Peugeot 9X8 třídy LM Hypercar Hybrid, nová zbraň pro boj o vítězství ve 24 h Le Mans

Nedlouho před 24 h Le Mans 2022 odřekl Peugeot účast na slavném závodě 24 h Le Mans, ale vzápětí svou zbraň pro jubilejní ročník 2023 představil v šestihodinovce na Monze, tedy ve čtvrtém závodě FIA WEC. Peugeoty 9X8 sice zastavily technické problémy, ale tým Peugeot TotalEnergies získal první zkušenosti z ostrého nasazení. V kvalifikaci jim patřilo páté (Gustavo Menezes) a šesté místo (bez času) mezi šesti vozy třídy LMH Hybrid. V závodě ujel vůz číslo 93 (Paul di Resta/Mikkel Jensen/Jean-Éric Vergne) pouze 46 ze 194 kol, když s defekty elektroniky několikrát zastavil na trati. Vůz číslo 94 (Loic Duval/Gustavo Menezes/James Rossiter) značně zpomalil defekt posilovače řízení, přesto projel cílem, ale s pětadvaceti koly ztráty (33. ze 35 klasifikovaných). Peugeot 9X8 je sportovní prototyp z dílen Peugeot Sport, s pohonem zadních kol zážehovým šestiválcem 2,6 litru Twin-Turbo o výkonu 520 kW (707 k) a předních elektromotorem 200 kW. Rozměry vozu 4995 x 2000 x 1145 mm, hmotnost 1030 kg a objem nádrže 90 litrů pro palivo TotalEnergies Excellium Racing 100 (100 % bioetanol, vyráběný z odpadu francouzských vinic). Vývoj hypervozu Mercedes-AMG One po pěti letech dospěl do závěrečné fáze! Největším problémem bylo splnění zpřísněných emisí EU6d u dvoumístného kupé, poháněného hybridní soustavou přímo odvozenou z monopostu formule 1! V roce oslav 55. výročí AMG tak začnou dodávky vybraným klientům, AMG One se veřejně představil na Festivalu rychlosti 2022 v Goodwoodu. Vidlicový šestiválec 1599 cm3 (ø 80 x 53,03 mm) vychází z mono postu Mercedes-AMG W08 EQ Power (2017), dosahuje výkonu 422 kW (574 k)/9000 min‑1 a limitu otáček 11 000 min‑1, je doplněn elektromotory MGU-K 120 kW na klikovém hřídeli, MGU-H 90 kW na plnicím turbo dmychadle a dvojicí MGU-F po 120 kW na přední nápravě. Celkový výkon soustavy je 782 kW (1083 k), převodovka je sedmistupňová automatizovaná. Vůz o hmotnosti 1695 kilogramů dosahuje rychlosti 352 km/h, zrychlení 0 – 100 km/h za 2,9 sekundy a spotřeby WLTP 8,7 l/100 km. Vznikne limitovaná série 275 vozů (kus po 2,72 milionu USD).

Foto Mercedes-Benz

Mercedes-AMG One se letos představil v definitivním sériovém provedení

auto 2022/8

Britská značka Noble se vrací, po osmiválci Noble M600, jehož výroba byla ukončena v roce 2018, o dva roky později v Goodwoodu představila produkční verzi menšího typu Noble M500, který sází na šestiválec Ford EcoBoost 3,5 litru o výkonu 404 kW (550 k) a přichází do výroby v Leicesteru právě nyní. Dřívější typy Noble M600 Coupé, Carbon Sport a Speedster, poháněly osmiválce Ford/Yamaha 4,4 litru v úpravě Judd Twin-Turbo s výkonem 478 kW (650 k). Převodovky vždy šestistupňové manuální Graziano (M500 Concept z Good woodu 2018 ale měl DCT). Zakladatel Lee Noble podnik prodal v roce 2006, o dva roky později odešel a založil Fenix Automobile (2009 – 2012).

Foto Noble Automotive

Nový sportovní vůz Noble M500 se začíná vyrábět v Leicesteru

Už je to tady! Na Velké ceně Francie v Le Castellet představila značka Alpine elektrickou verzi A110, nazvanou A110 E-ternité, pro níž využila soustavy pohonu BEV ze sériového typu Renault Megane E-Tech Electric. Je to jen ukázka možností, proti Alpine se čtyřválcem je vůz pomalejší, slabší, těžší o 258 kg a musí se dobíjet. Převodovka je dvoustupňová, dvanáct modulů Li-Ion z Mégane E-Tech bylo rozděleno, čtyři jsou vpředu a osm vzadu pro rozložení hmotnosti P/Z 42/58 %. Zrychlení 0 – 100 km/h do 4,5 sekundy a rychlost do 250 km/h.

Foto Alpine

Alpine A110 E-ternité, prototyp plně elektrické verze slavného sportovního vozu

První koncept Noble M500 v Goodwoodu 2018 (převodovka DCT)

Pokud nasedáte do auta jako řidič, s jistotou víte, že někdo napíše. A je to strašně akutní. Napsat, že zrovna řídíte, není tak dlouhé, ale odpoutává to vaši pozornost od volantu. Je tu snadná

pomoc

nainstalujte si

ImDriving!

Im driving_CZ.indd 2

26.4.22 16:00

8/2022 THauto

► Automobily ► ZE SVĚTA

Foto Picasso Automotive

Picasso 660 LMS, nový švýcarský supersportovní vůz

Výroba replik probíhá ve Velké Británii V březnu vyjel první automobil z obnovené série Bizzarrini 5300 GT Corsa Revival, která bude obsahovat čtyřiadvacet věrných replik originálů ze šedesátých let podle konstrukce Giotta Bizzarriniho, a to včetně motoru Chevrolet V8 5,3 litru o výkonu 294 až 353 kW (400 až 480 k), samozřejmě s karburátory Weber. Hmotnost kupé s trubkovým prostorovým rámem činí 975 kilogramů. Značku loni koupil Rezam Al Roumi z Kuvajtu a pro výrobu založil novou továrnu ve Velké Británii. Prodej vozů zahájen v dubnu 2022.

Bizzarrini 5300 GT Corsa Revival (model 2022)

Foto Bizzarrini

Pininfarina dlouhodobě spolupracuje na vývoji supersportovních elektromobilů s vodíkovými palivovými články, vzpomeňme program GreenGT (H2 Speed) s koncepty na Ženevských autosalonech 2016 a 2018. Dalším je britský Viritech Apricale s pohonem všech kol a elektromotory 2x 400 kW (po jednom na nápravu), který místo těžkých akumulátorů využívá malý 6 kWh a tlakových nádrží na 5,4 kg vodíku pod tlakem 700 barů. Vůz s rozvorem náprav 2,80 metru a délkou 4,55 metru při hmotnosti do 1000 kg dosahuje největší rychlosti přes 320 km/h. V plánu je pětadvacetikusová série od roku 2024 (vyrobí Pininfarina v Cambianu u Turína). Viritech Apricale, první vodíkový hypercar

Foto Pininfarina

Foto Bizzarrini

Nikoli velkoprostorový vůz od Citroënu, ale dvoumístný supersport se nyní jmenuje Picasso 660 LMS, na rozdíl od prvního ovšem nemá s právy na jméno slavného španělského malíře nic společného. Švýcar Stefano Picasso založil Picasso Automotive v San Vittore a představil vůz na Top Marques 2022 v Monaku. Šestiválec 3,6 litru Twin-Turbo o výkonu 485 kW (660 k) připravila italská Autotecnica Motori, převodovka je šestistupňová sekvenční SADEV, vnější rozměry 4366 x 1967 x 1250 mm a pohotovostní hmotnost díky kompozitové konstrukci jen 980 kilogramů. Přítlak činí 960 kp (9,4 kN) při největší rychlosti 315 km/h. Série 21 vozů bude smontována v hale v obci San Vittore. Cena 820 000 eur.

auto 2022/8

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na sportovní vůz HONDA S2000 (model 2001)

8/2022 THauto

Foto Tom Hyan

Motorsport

Jan Dohnal (Ford Fiesta WRC) si jede pro suverénní vítězství

► 41. SILMET RALLY PŘÍBRAM 2022

PREMIÉRY 1

Nejen mistrovství České republiky, ale také jednodenní soutěže Pirelli Rallysprint série mohou přinášet zajímavou podívanou...

o loňském zrušení Rally Příbram vzhledem TOM HYAN, Polo GTI R5) na vítězství, v předposlední sedmé rych Příbram (CZ) lostní zkoušce měl solidní náskok osmi sekund, ale k absenci generálního sponzora, jehož nebylo chyba ve zrádné levotočivé zatáčce a čelní náraz do možné pro nejistotu kovidových restrikcí za jistit, se jednodenní Silmet Rally Příbram letos kmene stromu znamenaly konec (posádka nezraněna). 1, 2 Čtyřiačtyřicetiletý Tím se otevřela cesta k vítězství teprve devatenáctile v červenci vrátila! Byl to už 41. ročník, opět zařazený do Jan Dohnal s novou (nyní) Pirelli Rallysprint série. Byla to událost o to vý tému Petru Semerádovi (Škoda Fabia R5), jezdci druhé Fiestou WRC (ex-M-Sport) na startu v Příbrami znamnější, když Rally Příbram patří k našim nejstarším generace (syn Josefa a bratr Martina), který ve finále porazil Martina Vlčka (Hyundai i20 R5) soutěžím s bohatou tradicí. První se ► 41. SIMET RALLY PŘÍBRAM 2022 jela už v květnu 1979 jako oblastní sou o pouhé 1,8 sekundy! Třetí dojel do cíle těž A a měla osm rychlostních zkoušek 1. Jan Dohnal/Ivo Vybíral 37:12,8 Ford Fiesta WRC ještě Roman Odložilík při svém prvním stejně jako ročník jedenačtyřicátý. 2. Václav Kopáček Jr./Petr Picka + 55,9 Ford Fiesta R5 startu s novým Polem GTI R5. A první absolutní vítěz? Samozřejmě 3. Vojtěch Štajf/František Rajnoha + 1:09,9 Škoda Fabia Rally2 evo Letošní ročník se jel podruhé jako jedno 4. Martin Vlček/Alexandra Skripová + 1:33,3 Hyundai i20 R5 denní v rámci Pirelli Rallysprint, byl třetí Milan Dolák, tehdy na Škodě 100. 5. Karel Trněný/Christian Doerr + 2:05,8 Ford Fiesta R5 soutěží seriálu. Druhý podnik 16. Rally V roce 1980 se už jelo tzv. malé mist 6. David Tomek/Roman Švec + 2:12,4 Škoda Fabia Rally2 evo Plzeň vyhrál Václav Pech (Ford Focus rovství (Přebor ČSR) a v Příbrami kra 7. David Soldát/Jan Winzig + 2:15,1 Škoda Fabia R5 lovala posádka Milan Tesař/Vladimír 8. Michal Horák/Ivan Horák + 2:16,3 Škoda Fabia R5 RS WRC 06) před Vojtěchem Štajfem Ondroušek (Škoda 130 RS). V ročníku 9. Karel Štochl/Pavel Zalabák + 2:30,1 Škoda Fabia R5 (VW Polo GTI R5) a mladým Václavem 2020 jel Vojtěch Štajf (Volkswagen 10. Filip Kohn/Tomáš Střeska + 2:54,6 Škoda Fabia R5 Kopáčkem (Ford Fiesta R5), prvnímu

auto 2022/8

Vojtěch Štajf dopoledne ztratil čas pro pomalý defekt předního kola

Foto Tom Hyan

Dominik Nwelati (Opel Adam Cup) nedokončil pro poruchu alternátoru

5 klání 27. Rentor Rallysprint Kopná vládl Erik Cais (Ford Fiesta Rally2), který zvítězil před Adamem Březíkem (Fabia R5), Vojtěchem Štajfem (Polo GTI R5), Martinem Vlčkem (i20) a známým okruhovým jezdcem Alešem Jiráskem (Fabia R5). Po Příbrami následují ještě sou těže Fulnek – Odry, Vyškov, Morava a říjnový Vsetín. Velkou podívanou na Rally Příbram připravil Jan Dohnal s vozem Ford Fiesta WRC, proti jehož technice neměli soupeři šanci, ostatně Dohnal vyhrál všech osm rychlost ních zkoušek (stejné čtyři dopoledne jako čtyři odpoled ne). Neudělal chybu a dobyl velké vítězství s náskokem necelé minuty před mladým Václavem Kopáčkem. Voj těch Štajf tentokrát slavil premiéru za volantem novější Fabie Rally2 evo, se kterou bude startovat rovněž ve Ful neku (až se vrátí z výletu na Finskou rally). V první polo vině dne však měl pomalý defekt na levém předním kole, které chytilo rozměrný vrut. Bohužel rezervní kolo bylo na mokrou trať, a tak nebyla trakce optimální, než se je

6 3 Nakonec byl Štajf celkově třetí a vede klasifikaci Poháru 2+ 4 Ford Fiesta R5 jezdce Václava Kopáčka Jr., celkově druhého, a Škoda Fabia Rally2 evo týmu ACCR Racing21 pro premiéru Vojtěcha Štajfa 5 Martin Vlček (Hyundai i20 R5) tentokrát skončil čtvrtý 6 Veterán Josef Peták (Renault Mégane Maxi) se spolujezdkyní Lucií Engovou (sestrou Tomáše) vyhrál třídu RN8 (celkově šestnáctí)

na odpolední část v Dlouhé Lhotě podařilo vyměnit. Přesto si třetím místem absolutně a druhým v samostat ně hodnoceném Poháru 2+ upevnil průběžnou pozici, takže v Poháru 2+ pro homologované vozy (mimo die selů) skupin RC2, RC3, RGT a RN9 drží první místo. „Jsem ale rád, že mi příbramská rally dala odpověď na srovnání Škody Fabie Rally2 evo se starší Fabií R5 a Volkswagenem Polo GTI R5,“ uvedl Vojtěch Štajf po soutěži. „Samozřejmě jsem vnímal generační posun ve vývoji soutěžní Fabie, proti původní R5 je nástupkyně určitě modernější a lepší. V některých rychlých pasá žích bych preferoval Polo, zejména protože jsem si na poprvé ještě zvykal na odlišné zpřevodování. Uvidíme ve Fulneku, při dalším startu mohu být rychlejší. Každo pádně za půjčení vozu děkuji Martinu Severovi, za servisní podporu pak týmu Brynda Racing.“ Další startem týmu ACCR Racing21 bude Rally Fulnek – Odry ve dnech 12. až 13. srpna 2022. ■

8/2022 THauto

► Motorsport ► FIA FORMULA ONE WORLD CHAMPIONSHIP 2022

Foto Roman Klemm

► MS F1 2022 (průběžně po VC Francie) jezdci tým body 1. Max Verstappen ........... (Red Bull-RBE)....................................233 2. Charles Leclerc ............ (Ferrari)...............................................170 3. Sergio Pérez ................. (Red Bull-RBE)....................................163 4. Carlos Sainz ................. (Ferrari)...............................................144 5. George Russell ............. (Mercedes-AMG)................................143 6. Lewis Hamilton ............ (Mercedes-AMG)................................127 7. Lando Norris ................ (McLaren-Mercedes).............................70 8. Esteban Ocon ............... (Alpine-Renault)....................................56 9. Valtteri Bottas ............... (Alfa Romeo-Ferrari).............................46 10. Fernando Alonso .......... (Alpine-Renault)....................................37

POLOČAS

Velkou cenou Rakouska skončila první polovina světového šampionátu formule 1...

yl to jedenáctý závod letošního mistrovství světa, v dávných dobách zlaté éry formule 1 by už sezona s takovým počtem Grand Prix skončila. Nyní je ovšem všechno jinak. Rok 2022 znamená pro účastníky radikální technické změny. Týkají se především aerodynamiky a nových osmnáctipalcových kol. Monoposty si tím jsou sice navzájem ještě podobnější než dříve, ale pokud chtěla FIA trochu přibrzdit dlouholetou převahu týmu Mercedes-AMG Petronas, tak se jí to v první polovině mistrovství podařilo na jedničku. Obhájce titulu Max Verstappen (Red Bull) má letos nového soupeře a k radosti všech je jím Scuderia Ferrari. Mercedes-AMG měl od počátku sezony s novou konstrukcí nešťastně označenou W13 E Performance velké problémy a stala se z něho jako mávnutím kouzelného proutku jen jakási třetí síla...

auto 2022/8

ROMAN KLEMM, Spielberg (A) 1 Oranžová armáda nizozemských příznivců Maxe Verstappena zaplavila Red Bull Ring 2 Lewis Hamilton se průběžně zlepšuje, ale na vítězství zatím nedosáhl 3, 4 I mistr tesař se utne, Lewis Hamilton po havárii v páteční kvalifikaci

Průběh závodu Formula 1 Rolex Grosser Preis von Österreich, tedy Velké ceny Rakouska na Red Bull Ringu, toto nové rozvržení sil potvrdil. Kolem šedesáti tisíc nizozemských krajanů, zvaných Oranjes-Army, sice mohlo slavit vítězství svého oblíbence Maxe Verstappena a jeho Red Bullu RB18 v kvalifikačním závodě, mnohým z nich však udělala neskrytou radost také nehoda Lewise Hamiltona v páteční kvalifikaci. Hamilton situaci jako obvykle politicky využil a ne vybíravé slogany na jeho adresu z tribun oranžové armády, které se nesly štýrskou krajinou, budou mít zřejmě ještě nějakou dohru... Hned za dominujícím Verstappenem, který byl nej lepší v kvalifikaci i v krátkém sobotním sprintu na čtyřiadvacet kol, byly oba silné vozy Ferrari F1-75 v pořadí Charles Leclerc a Carlos Sainz. Monacký jezdec

Foto Roman Klemm

8 Leclerc do té doby letos vyhrál dvakrát (Bahrain a Austrálie), o několik dalších úspěchů ho připravila nepolehlivost vozu. Španěl Sainz, syn slavného jezdce rally a maratonů, slavil teprve před týdnem první vítězství formule 1 v britském Silverstone. Z řady technických problémů Ferrari chladně těžili Max Verstappen a jeho týmový kolega Sergio Pérez. Nizozemec měl na svém kontě šest triumfů, Mexičan Pérez vyhrál prestižní závod v Monaku. V Rakousku musela Scuderia Ferrari bezpodmínečně znovu udeřit. Již od úvodních kol naprosto senzačně navštíveného závodu (v neděli 130 tisíc diváků, za celý víkend údajně 330 tisíc) bylo zřejmé, že Charles Leclerc se nevzdává a nakonec měl nad Verstap penem převahu. Zpočátku sice vedl Verstappen, ale ve dvanáctém kole ho Leclerc poprvé předjel a pak po zastávkách v depu ještě dvakrát. Což tedy třikrát provedl na výbornou. Závěrem závodu se opět objevila otázka, zda tentokrát vydrží italská technika! „Měl jsem z toho ohromný strach, zvláště, když odpadl Carlos Sainz,“ potvrdil Charles Leclerc později v cíli. Naděje jeho kolegy na druhé místo se totiž krátce před koncem rozplynuly v explozi pohonné jednotky. Leclercovi poté zůstával tak řečeno viset plyn, měl proto problémy s řazením, ale přesto náskok na Verstappena udržel až do cíle, byť o pouhých 1,532 sekundy po jedenasedmdesáti ujetých kolech. A třetí síla? Ta se musela spo

5, 6 S výjimkou Silverstone, kde skončil v hromadné havárii po startu, dojel George Russell letos vždy do cíle 7 Stefano Domenicalli, od ledna 2021 ředitel Formula One Group, dříve šéf Lamborghini (do 2020) a Scuderia Ferrari (2008 – 2014) 8 Charles Leclerc (Ferrari F1-75) na Red Bull Ringu vládl hlavnímu závodu 9 Dr. Helmut Marko, sportovní ředitel Red Bull Racing, sám bývalý závodník (vítěz 24 h Le Mans 1971 a devět startů F1 do zranění 1972)

kojit se třetím místem Hamiltona a čtvrtým Russella. Verstappen zajel alespoň nejrychlejší kolo. Zbytek startovního pole byl znovu doplněním souboje favoritů. V první desítce na bodovaných místech dojely jen Alpine (motor Renault), Esteban Ocon pátý a Fernando Alonso desátý, McLaren (motor Mercedes) se sedmým Lando Norrisem a devátým Danielem Ricciardem, stejně jako Haas (motor Ferrari) s osmým Kevinem Magnussenem, ale šestým Mickem Schumacherem, což pro mladého Němce bylo nejlepším výsledkem dosavadní kariéry. Týmy Alpha Tauri, Aston Martin, Alfa Romeo (Sauber) a Williams se prezentovaly jako oby čejně v roli hrobů na miliony svých investorů. Ale nevadí. To vše patří do připraveného scénáře velkých režisérů v pozadí mezinárodního divadla. Konečně je špička šampionátu relativně vyrovnaná a boje napínavé. Zájem publika a médií je obrovský, a proto se dá zboží jménem Formula1 dobře prodat. Od roku 2023 možná i vícekrát, než bude letošních dvaadvacet závodů. Po Red Bull Ringu následovala Velká cena Francie na rychlém okruhu Paula Ricarda v Le Castellet, kde Ferrari znovu přišel o všechny šance havárií Leclerca z vedoucí pozice a penalizací Sainze (výměna dílů poháněcí soustavy, pak nebezpečné vyjetí z depa), takže zvítězil opět Max Verstappen. Po naší uzávěrce se ještě jela tradiční Velká cena Maďarska a pak následovala povinná letní pauza. ■

8/2022 THauto

► Motorsport ► PIKES PEAK INTERNATIONAL HILL CLIMB 2022

1 Foto PPIHC

ikes Peak je druhým nejstarším stále pořádaným závodem v USA, samozřejmě po legendárních 500 mil Indianapolisu, ještě o pět let starších. Na vrcholek hory nedaleko Colorado Springs se jede ze startu ve 1440 metrech, po dvaceti kilometrech dosáhnete cíle ve výši 4301 metrů nad mořem. Problémem závodu je nevyzpytatelné počasí, také letos bylo mokro a mlha znepříjemnila zejména průjezd závěrečnou sekcí, na vrcholu ležel sníh, ale Robin Shute se na trať vrátil pro třetí absolutní vítězství. Britský inženýr Robin Shute, žijící v kalifornském Lomitas, se stal skutečným specialistou Pikes Peaku. Už v kvalifikaci na výseči trati letos zajel rekord 3:24,519, čímž překonal nejlepší čas vozů se spalovacím motorem, který držel Sébastien Loeb od roku 2013. Za volantem sportovního prototypu Wolf GB08 TSC-FS z roku 2018 s dvoulitrovým motorem Honda pak získal potřetí korunu King of the Mountain, když zvítězil časem 10:09,525 min, o pětadvacet sekund lepším než druhý ve třídě Unlimited. Nováčkem závodu (Rookie of the Year) se stal Henry Hill z Cedar City (Utah), který na novějším Wolfu GB08 F1 Extreme (2021) obsadil čtvrté místo Unlimited a třiadvacáté celkově. Populární divize Time Attack 1 viděla triumf Davida Donohuea z pensylvánského West Chesteru, syna Marka, vítěze 500 mil Indianapolisu 1972 a jezdce Penske formule 1, když zajel absolutně třetí místo časem 10:35,830. Donohue jel na Porsche 911 GT2 RS Clubsport v barvách týmu Brumos s tradičním číslem 59. Jeho největší soupeř, veterán Jeff Zwart na Porsche 935, byl druhý v divizi a sedmý absolutně (10:58,928). Bývalý motocyklista Codie Vahsholtz z koloradského Woodland Parku, člen rodiny vítězů Pikes Peaku, při druhém startu na čtyřech kolech vy-

VZHŮRU DO OBLAK Do vrchu Pikes Peak se v červnu jel 100. ročník závodu, ale první se konal už roku 1916...

auto 2022/8

TOM HYAN 1, 2 Robin Shute (Wolf GB08 TSC-FS) překonal všechny nástrahy trati i počasí a znovu vyhrál 3 Oslava třetího triumfu Robina Shuteho ve vítězném týmu 4 Japonec Daijiro Yoshihara (Tesla Model 3) se vyšvihl na celkově deváté místo

Foto PPIHC

hrál divizi Open Wheel na speciálu Ford a celkově byl čtvrtý (10:38,259). Jeho největší soupeř Paul Dallenbach z coloradského Baseltu, rovněž člen významné závodnické rodiny, byl druhý v Open Wheel a desátý celkově (11:06,387 na buggy Sierra Alpha No.98). Absolutně druhé místo dobyl David Donner z Colorado Springs, také ze závodnické dynastie, vítězstvím ve třídě Exhibition na novém Porsche 911 Turbo S (10:34,053). Celkově pátý byl Derek Boyd na Mitsu bishi Lancer Evo X z roku 2008 (čas 10:43,511). Senzací se stal návrat pětinásobného vítěze Roda Millena se siluetou pick-upu Toyota Tacoma, s níž vyhrál v rekordním čase za naší návštěvy Pikes Peaku v roce 1998. Při dvacátém startu byl o něco pomalejší (11:06,152), ale stačilo to na osmé místo absolutně a třetí v Unlimited. Jeho syn Rhys Millen dobyl čtrnácté vítězství v různých třídách, tentokrát Pikes Peak Open na Porsche GT3R TT, a celkově šesté místo (10:52,664). Devátým v nejlepší desítce byl Daijiro Yoshihara na elektromobilu Tesla Model 3 (11:06,205; druhý v Exhibition). Slečna Loni Unser (ze čtvrté ge nerace závodících Unserů) byla při debutu druhá za Cam Ingramem v Poháru Porsche Clubsport. Slovák Matúš Húska (Audi TTS) při premiéře bohužel nedojel a Ken Block pro neopravitelný defekt Hoonipigasus Porsche 911 nenastoupil. ■

► KRÁTCE ► Spekulace o vstupu VW Group do formule 1 pokračují. Porsche by měl převzít 50 % Red Bullu, vše záleží na nových předpisech pro motory F1. Porsche by je pravděpodobně dodával i týmu AlphaTauri, který však zůstane 100% vlastnictvím Red Bullu. Také Audi prý chce do formule 1, údajně jedná o převzetí 75 % Sauberu, jenž nyní startuje pod značkou Alfa Romeo. Dozorčí rada VW Group schválila možný vstup Porsche a Audi do formule 1 už 7. dubna, odchod Herberta Diesse (CEO VW Group) na tom nic nemění, jeho nástupcem je od 1. září Oliver Blume, zároveň CEO Porsche AG.

5 7

Foto PPIHC

5, 6, 7 David Donohue, syn Marka, byl třetí absolutně a první v Time Attack 1 (Brumos/ Porsche 911 GT2 RS) 8, 9 Rod Millen (Toyota Tacoma 1998) se vrátil na oslavu stého ročníku 10 Millenové, otec Rod a syn Rhys, opět spolu v jednom závodě

8 10

Foto PPIHC

► Dnešním dodavatelem pohonných jednotek pro Red Bull F1 je nová společnost Red Bull Powertrains, Ltd., (RBPT), založená 2011 v britském Milton Keynes na základě HPD UK (Honda Performance Development), přičemž po odchodu Hondy z formule 1 převzali nejen podnik, ale i jeho zaměstnance. S podporou Hondy úspěšně pokračují v dodávkách pro monoposty Red Bull RB18 a AlphaTauri AT03 coby pohonné jednotky RBPT H001 (tři na vůz a jezdce ročně, jinak penalizace), do budoucna však bude změna nevyhnutelná. Zatím jsou konstrukce motorů formule 1 zmrazeny, vývoj je pozastaven, což je opravdu smutné představení. Formule 1 byla dříve symbolem technického pokroku, nyní budou nové motory až s novými předpisy na rok 2026, nemluvě o tom, že už dnes jsou konstrukce prakticky shodné (1.6 V6 Mono-Turbo). ► Hrdina Pikes Peaku Rod Millen se narodil 22. března 1951 na Novém Zélandu, jeho synové Rhys a Ryan jsou závodníci, stejně jako bratr Steve. Po vzoru Goodwoodu a Pikes Peaku pořádá populární Leadfoot Festival v Hahei (NZ), ale také letošní ročník musel odvolat (už potřetí), protože koronavirové restrikce na Novém Zélandu přežívají. V Kalifornii založil MillenWorks (dříve Rod Millen Motorsports) pro stavbu závodních vozů. ► Bílý Jihoafričan André Bezuidenhout pětkrát vyhrál Simola Hillclimb u Knysny v Jižní Africe, nejrychlejší sprint do vrchu na krátké trati 1,9 kilometru, a to poprvé na BMS Dallara F189 (formule 1) a napo sledy letošní dvanáctý ročník na vrchařském speciálu Gould GR55 NME z roku 2007 (čas 34,161 s znamenal průměr 200,228 km/h). André svůj další tým pojmenoval Perfect Circle podle vítězného Porsche 917 Davida Pipera z 9 h Kyalami, když byl závod obnoven po 38 letech v roce 2019. Na voze Porsche 911/997 GT3 R však nedojeli pro poruchu převo dovky (André s bratry Franco a Silvio Scribante).

8/2022 THauto

► JEZDCI FORMULE 1

Foto Tom Hyan

(1990)

Pacific PR01 Ilmor V10 (Barcelona 1994)

PAUL BELMONDO (F) Pacific PR01 Ilmor V10 (v Monaku a Barceloně vždy odpadl).

Vítěz Pilote Elf Competition 1982 získal místo ve F-Renault a postupoval vzhůru. Syn legendárního herce Jean-Paul Belmonda (1933 – 2021), který ho přišel podpořit i do Le Mans (byli jsme při tom), to dotáhl až do formule 1! Ze 27 přihlášek se sice kvalifikoval jen sedmkrát, ale nikdy neměl špičkový vůz, v sezoně 1992 byl nejlépe devátý (March CG911 Ilmor V10 na Hungaroringu), 1993 z kontraktu na testování Benettonu F1 nebylo nic a 1994 se vrátil na voze

Narodil se 23. dubna 1963 v Boulogne-Billancourtu, začal na motokárách, po F3 jel pět sezon F3000 (nejlépe pátý v Pau 1987 a šestý v Bugatti-Le Mans 1990). Později se soustředil na sportovní vozy, ve 24 h Le Mans většinou odpadl, ale okusil tam Porsche 956 pro Joesta (1985) a 962C pro Bruna (1987), založil Paul Belmondo Racing a nasadil Chrysler Viper a prototypy Courage. S manželkou Luanou mají tři děti a nyní se věnuje filmu, divadlu a komentování závodů.

Foto Tom Hyan

(1989)

Coloni C3 Ford V8 (Hungaroring 1989)

PIERRE-HENRI RAPHANEL (F) a 1985 už byl mistrem Francie (Oreca/Martini Mk.45 Alfa Romeo).

Ze sedmnácti přihlášek do Grand Prix F1 prošel sítem kvalifikace a předkvalifikací pouze jednou, a to na Coloni-Ford V8 v Monaku, kde může uspět i pomalý monopost (stejně ho zradila převodovka). Vystřídal Larrousse/Lola LC88 Ford (jediný pokus 1988), celou sezonu 1989 absolvoval bezúspěšně na Coloni-Ford, než v Kanadě přešel na Rial ARC2 Ford. Narodil se 27. května 1961 v Alžíru, ve Francii debutoval na motokárách, po F-Renault zamířil do formule 3

Postoupil do F3000, nejlépe třikrát třetí (1986 Hockenheim, 1987 Donington a 1988 Silverstone), 1987 vyhrál dva závody francouzského šampionátu cestovních vozů (BMW) a po zklamání F1 se zaměřil na sportovní vozy. Ve 24 h Le Mans byl nejlépe druhý 1992 (Toyota TS010) a 1997 (McLaren F1 GTR), v letech 1998 – 2000 startoval v japonském mistrovství GT500 (Toyota Supra). Jako testovací jezdec Bugatti Veyron zajel 431,072 km/h v Ehra-Lessien (2010).

Foto Tom Hyan

(1990)

Simtek S941 Ford V8 (Hockenheim 1994)

JEAN-MARC GOUNON (F) v letech 1991 – 1992 jediným vítězem F3000 na jiném voze než Reynardu

Účastník devíti Grand Prix 1993 – 1994 s vozy Minardi a Simtek (nejlépe devátý v Magny Cours 1994) pochází ze závodnické rodiny, jeho otec jezdil vrchy na Fiatu X1/9 a jeho syn Jules (ročník 1994) je profesionálním závodníkem třídy Gran Turismo. Narodil se 1. ledna 1963 v Aubenas, 1985 debutoval ve formuli Renault na Orionu, 1986 – 1987 byl celkově druhý, 1988 přešel do formule 3 a 1989 se stal mistrem Francie (pětkrát vyhrál). Pak byl

auto 2022/8

(1991 Ralt v Pau, 1992 Lola v Magny Cours). Ve formuli 1 nikdy neměl špičkový vůz, 1993 měl jet v týmu March-Ilmor, ale ten před premiérou v Kyalami odstoupil. Dvakrát zaskočil na Minardi, 1994 jel sedm závodů na Simteku. Pak se soustředil na sportovní vozy, ve 24 h Le Mans byl nejlépe druhý (1997 McLaren F1 GTR) a čtvrtý (2005 Oreca/Audi R8 LMP1). Po 2008 se soustředil na čtyři rodinné garáže a dealerství (Fiat, Alfa Romeo, Hyundai) v okolí rodného Aubenas.

► JEZDCI FORMULE 1

Foto Tom Hyan a Iberia

(Brno 1987)

McLaren M23 Ford DFV (1977)

EMILIO DE VILLOTA RUÍZ (E) se závodem v Brně) a jako bankéř sehnal slušnou podporu. Pocit

Foto Marlboro

De Villota je druhým španělským jezdcem po barcelonském chirurgovi Soler-Roigovi, který usedl za volant třílitrové formule 1. Z patnácti pokusů 1976 – 1982 se kvalifikoval dvakrát (1977 na McLarenu M23 Ford 13. v Jaramě a 17. v Zeltwegu), vystřídal RAM/Brabham BT44B, Williams FW07 a March 821. Narodil se 26. července 1946 v Madridu, začal s cestovními vozy, jezdil i pohárové závody (např. 1985 Renault 11 Turbo ve Španělsku; 1987 Porsche 944 Cup

vítězství za volantem F1 zažil v britském mistrovství Shellsport (1977 na Lyncaru 006) a Aurora AFX F1 (1979 čtyři triumfy na Lotusu 78; 1980 mistr na RAM/Williams FW07). Kariéru končil se sportovními prototypy, ale ještě v letech 1993, 1995 a 1996 vyhrál španělský Porsche Carrera Cup. Syn Emilio Jr. (nar. 1981) je také závodník, dcera María (1980 – 2013) byla zkušebním jezdcem F1 u Renaultu a Marussie, ale zemřela na následky nehody po testu v Duxfordu.

RAM/March 761 Ford DFV (Anderstorp 1977)

MIKKO KOZAROWITZKY (SF) nejlepší, i když nejel na Lotusu 59 jako oni, ale na Titanu Mk.3 Ford.

Závodění zdědil po otci Nikolaiovi. Začínal v tenisu (dotáhl to až na nominaci do Davisova poháru, ale pak si zlomil nohu na motocyklu), přešel na formule a postupoval až do F1 (1977). Narodil se 17. května 1948 v Helsinkách, začínal ve F-Vee coby Matti Järvi, aby matka nevěděla (otec zahynul při zkušební jízdě před GP Helsinki 1956 na Lotusu 11). V roce 1970 jel formuli 3 v Brně v týmu SARR-BP s podporou Lipton’s spolu s Kottulinskym a Axelssonem. Byl z nich

Dojel čtvrtý za Hermannem Unoldem, Niki Laudou a vítězným Jürgem Dublerem. Pak se vrátil do F-Super Vee, 1975 vyhrál Gold Cup a byl druhý v Castrol GTX Championship. Sezona F2 1976 u Güntera Schmidta (ATS Lola) a Rona Dennise (Project 4/March) byla neúspěšná, přesto díky Marlboro šel do F1, ale na starším RAM/March 761 neuspěl. Oženil se, za Jenny se stěhoval do Sittardu (NL). Skončil, když nevyšla Tiga F1. Syn Nikolai z motokár přešel do F-Ford.

Hesketh 308 Ford DFV (Zeltweg 1975)

Foto Warsteiner Pilsener

(1975)

HARALD ERTL (A) BMW, Celicu Turbo od Schnitzera a Zakspeed Capri, mistrem byl 1978

Rakouský novinář (pracoval pro časopis Rallye-Racing) vyzkoušel různé disciplíny od debutu 1969 ve formuli Vau (Austro). Při premiéře F1 na Nürburgringu 1975 dojel osmý a o rok později tam patřil k zachráncům Nikiho Laudy. Narodil se 31. srpna 1948 v Zell am See, ale za svůj domov zvolil německý Mannheim. Viděli jsme ho v Brně, 1972 jel s dvoulitrovou Alfou Romeo GTAm, 1973 vyhrál Tourist Trophy v Silverstone (BMW-Alpina 3.5 CSL), v DRM vyzkoušel různé

na BMW 320 Turbo. Po formulích Super V, 3 a 2 zamířil do Grand Prix s podporou Warsteiner Pilsener (1975 – 1977 Hesketh Racing). Do F1 se vrátil 1978 (Ensign, ATS) a 1980 na novém ATS D4 Ford, ale zůstal bez bodů z 19 startů (28 entries). V roce 1981 jsme ho potkali jako reportéra F1 v Dijonu, chtěl se vrátit 1982, ale cestou na ostrov Sylt po poruše motoru se Beechcraft Bonanza zřítil. Harald a jeho švagr za kniplem zahynuli, Vera s jeho synem Sebastianem přežila.

8/2022 THauto

Foto Roman Klemm

► Motorsport ► DTM NORISRING 2022

Po startu prvního závodu vede Thomas Preining (Porsche 911 GT3 R) před dalšími šestadvaceti vozy

TEMNÁ HISTORIE

Norisring patří k závodním okruhům, které jsou velkým pojmem, ale má i temnou historii...

kruh a jeho okolí skrývají a nabízejí mno hem více, než je za zprávou typu v so botu vyhrál Thomas Preining a v neděli Felipe Fraga. Nachází se doslova na his torické půdě; nabízí pozorovateli náhled do moderních dějin Německa a do velké míry i do jeho problematické budoucnosti. Sezona DTM (či dříve DRM) bez věhlasného Norisringu v Norimberku, to by bylo něco nepředstavitelného. Zvláště ve zlatém ob dobí sedmdesátých až devadesátých let si krátká trať vydobyla přiléhavou přezdívku německé Monako, když jen formule 1 přilákala v Německu více příznivců mo

auto 2022/8

ROMAN KLEMM, Norisring (D) 1 Felipe Fraga (Ferrari 488 GT3 Evo), vítěz druhého závodu, jede před tribunami Zeppelin 2 První vítězství Brazilce Felipe Fragy v DTM!

torsportu. Letní počasí, kontaktům mezi soupeři přející charakteristika dráhy, blízkost velkoměst Norimberk, Mnichov a Stuttgart, to automaticky lákalo a láká davy, prominenty a krásky. A nikdy tu nebyla nouze o super lativy. Jen tak namátkou jmenujme nezapomenutelné crash-derby jezdců BMW a Forda roku 1977, smrt le gendárního Pedra Rodrigueze roku 1971, konec ma ďarské naděje formule 1 Csaby Kesjára, neuvěřitelnou nehodu GS-Lancie oblíbeného Hanse Heyera z roku 1980, krasojízdy talentů jako Walter Röhrl nebo Stefan Bellof a v neposlední řadě i skandální finále DTM v mi nulém roce! Zdejší klub MCN je velkým mezinárodním

4 5

hráčem, vždyť tam hostovaly i vytrvalostní mistrovství světa prototypů, evropská for mule 2, formule 3 a klasická DRM na sa mém vrcholu své slávy... Přestože úroveň DTM v posledních letech trochu upadla, patří Speedweekend na této pouze 2,3 km dlouhé a vcelku jednoduché trati kolem někdejší Hitlerovy tribuny k tako vým závodům, jež nabídnou více, než mo derní a sterilní autodromy. Každý víkend DTM zahrnuje dva závody, první sobotní se proměnil v elimination derby, z něhož vyšel vítězně Thomas Preining, rakouský junior týmu Porsche. Naopak v neděli se poprvé v životě prosadil Felipe Fraga, brazilský jez dec týmu AF Corse na Ferrari. Velká vět šina šedesáti tisíc platících diváků ovšem zdaleka neví, na jak podivném parketu celý víkend strávili. Norimberk (německy Nürn berg) byl totiž vedle Mnichova (München) před sto lety jedním z nejdůležitějších stře disek nacionalistické filozofie. Tam nalezly Hitlerovy teorie desetitisíce fanatických pří

Foto Roman Klemm

3 Frank Perera (Lamborghini Huracán GT3 Evo) před panelovými domy migrantů 4 Dennis Olsen (Porsche 911 GT3 R) před Kelvinem van der Lindem a Ricardo Fellerem (oba Audi R8 LMS Evo II) v zatáčce Grundig 5 Rozlehlé betonové tribuny, typický obrázek Norisringu 6 Nico Müller (Audi R8 LMS Evo II) na monumentální trati vrženců a nebylo divu, že jeho strana NSDAP roku 1927 pořádala svůj sjezd právě v místech dnešní závodní trati. Po parádě v Luitpoldově parku došlo při pochodu měs tem ke krvavým střetům s levičáky. Tato podívaná se opakovala rok co rok, až před stavitelé města rozhodli, že zakročí. Adolf Hitler měl větší plány, jeho Reichspar teitagy měly i nadále zůstat v Norimberku, ovšem před ještě velkolepější kulisou, než bylo středověké jádro města. Od převzetí moci v roce 1933 se osobně podílel na plá

nech, jak proměnit rozlehlý areál kolem bý valého Luitpoldova parku ve svůj nacistický Disneyland, tedy Reichsparteitagsgelände! Architekturu koncipoval společně se svým oblíbencem Albertem Speerem. Giganto mánii obou mužů nejlépe shrnuje Hitlerův výrok: „Dokonce i pyramidy zůstanou ve stínu našich kolosů z betonu. Postavíme je na tisíciletí!“ Kdyby jen tušil, jak se jeho stavby coby kulisy závodů DTM po osmde sáti letech drolí. Stavělo se totiž příliš rych le, do roku 1937 byla za neuvěřitelných 150 milionů říšských marek vybetonována síť bulvárů pro defilující složky armády a SA, vybudována gigantická 400 metrů dlouhá Zeppelinova tribuna a Zeppelinovo pole (vzducholoď pana hraběte totiž v roce 1909 přistála právě na tomto místě) spolu s ocho zy pro statisíce členů strany. To vše na rela tivně písčité půdě, z časových důvodů bez obstojných základů a z opticky vyhovují cího, ale stavitelsky nevhodného vápenco vého mramoru. Poté tam slavilo ►►►

8/2022 THauto

Foto Roman Klemm

► DTM NORISRING 2022

1 1 David Schumacher (Mercedes-AMG GT3 Evo), syn Ralfa a synovec Michaela

2 Jeden z vozů Lamborghini (Clemens Schmid) na rovince před tribunou 3 Pult, z něhož řečnil Adolf Hitler, je proti dnešním boxům

přes milion nacistů (k jejich a i k nadšení zahraničních pozorovatelů) již jen jednou. Společně se začátkem války roku 1939 byly další sjezdy odřeknuty, nicméně stavělo se ještě několik let dál. Perverzní při tom bylo, že tyto nacistické temply budovali hlavně váleční zajatci. Jak víme, nedostavěli všechno. Kongress halle, tedy palác pro sjezdy strany, jenž měl být podle plánu hotov roku 1950 (!) a jehož předlohou bylo římské Colloseum, zůstal z poloviny nedokončen, obří Deutsches Stadion, který měl od roku 1955 pojmout 400 tisíc diváků a stát se tak největším stadionem světa, nepřekonal fázi kopání základů a modifikace Luitpoldovy arény zůstaly jen na papíře. Dne 20. dubna 1945 převzali celý areál vítězní Američané. Bylo vlastně logické, že vybetonované plo chy Reichsparteitagsgelände brzy po válce objevili motoristé. Roku 1947 obnovili čle nové svůj MCN (Motorsport Club Nürnberg) a pořádali první dekádu především závody motocyklů, než všichni uznali, že se tato provizorní trať hodí více pro automobily. Vždy ovšem bylo nutné sehnat svolení právě velícího amerického generála, protože Američané tu zůstali domácími pány až do konce studené války. To ostatně dodnes dokumentují branky American Footballu uprostřed paddocku DTM na Zeppelinfeldu. Sport se v tomto areálu ovšem chytil i bez

auto 2022/8

autodromu. Hned za chátrajícími tribunami Zeppelinfeldu stojí nejmodernější fotbalový a hokejový stadion zdejšího 1. FCN a Ti gers. O kousek dál je ohromné koupaliště. Město by rádo dále investovalo do takových moderních staveb, než do restaurací Hitle rových snů. Führerovy paláce a tribuny zda leka nebyly postaveny s trvanlivostí tisíc let. Rok od roku se více rozpadají a pro příznivce DTM dříve tak atraktivní Zeppelintribuna je z velké části kvůli hrozícímu zborcení uza vřena. Toalety tam ale ještě fungují! Roku 1947 vzniklá závodní dráha mezi jezerem Dutzendteich a vracečkou u bývalé továrny Grundig dodnes zůstala de facto nezmě něna, pouze zmíněná vracečka Grundig Kehre putovala před padesáti lety o pár set metrů blíže ke kamenné tribuně. Právě tam nabízí areál i jistý výhled do bu doucna. Výrobce elektrických spotřebičů Grundig tady ještě před třiceti lety zaměst nával tisíce lidí, než i on padl pro asijskou invazi na evropský trh, kterou se nikdo ne obtěžoval usměrnit. Ještě výstražnějším poukazatelem na podivný soudobý vývoj jsou oba dvacetipodlažní paneláky nad vlá senkou, jde o domy pro nově příchozí ob čany. Ano, Norimberk a jeho lágry fungo valy hned od konce druhé světové války jako útočiště pro Němce vyhnané z jiných území a pro vystěhovalce ze střední Evropy (také autor v Norimberku po emigraci

z Čech několik dní pobyl). Posledních něko lik let ovšem na dění na trati hluboko pod nimi z balkonů civí osoby těch nejrůznějších kultur z nejzapadlejších koutů Asie a Afriky. Historické pojmy jako Reichsparteitag a Zeppelin, či jména jako Walter Röhrl nebo Hans-Joachim Stuck (natož Thomas Prei ning nebo Felipe Fraga) jim nic neříkají a ani je nikdy zajímat nebudou. Je to jen další invaze, kterou nikdo nehodlá usměrnit. Zá vody se však na Norisringu jezdí dál. Ze sportovního hlediska zažily chátrající kulisy německé historie v sobotu velmi zá bavný závod, který vyhrál Thomas Preining před mladým Norem Dennisem Olsenem (oba Porsche 911 GT3 R) a zkušeným René Rastem (Audi R8 LMS Evo II). Ten den asi nikdo nezapomene, ze sedmadva ceti vozů na startu dojelo jen jedenáct a mechanici strávili noc na neděli v boxech, když poničené speciály dávali zase dohro mady (u Lamborghini Franka Perery a BMW Estebana Mutha se to nepodařilo). Ředitel závodu a majitelé týmů příští den zapůsobili a závodníci přece jen zkrotli. Felipe Fraga (Ferrari 488 GT3 Evo) vyhrál stylem start-cíl před Mirko Bortolottim (Lamborghini Hura cán GT3 Evo) a spolehlivým René Rastem. Uzavřela se tak první polovina DTM 2022, jezdce čekají další závody na Nürburgringu, ve Spa-Francorchamps, Spielbergu a finále na Hockenheimringu. ■

Se speciálem BRM P154 Chevy V8 (CanAm 1970) ◄ Jako tovární jezdec Porsche (1970) Vítěz 24 h Daytony 1970 (Porsche 917)

Foto Porsche

Foto Roman Klemm

Pamětní deska na Norisringu

Foto Porsche

Mexický závodník Pedro Rodriguez, starší z bratrské dvojice jezdců F1, vyhrál dvě Grand Prix a byl nejlepším ze své země až do doby, než ho letos překonal Sergio Pérez. Ve dvanácti se svezl na motocyklu (narodil se 18. ledna 1940 v Mexico City) a pokračoval se sportov ními vozy. Ve formuli 1 první syn mexického milionáře debutoval v USA 1963 na továrním Lotusu, v šampio nátu byl nejlépe šestý 1967 (Cooper-Maserati, vítěz v Jižní Africe) a 1968 (BRM V12). Naposledy dominoval v GP Belgie 1970 průměrnou rychlostí 241,3 km/h na BRM P153. Byl specialistou na závody sportovních pro totypů, vyhrál 24 h Le Mans 1968 (Ford GT40), zkusil CanAm a NASCAR stock cars. Norisring se mu stal osudným. V Interserii tam místo nepřipraveného BRM P154 startoval na Ferrari 512M od Herberta Müllera, vedl od startu, ale ve dvanáctém kole vylétl z trati při předjíž dění opozdilce Kurta Hilda (Porsche 910). Údajně prask la pneumatika nebo závěs kola, vůz šel v rychlosti cca 250 km/h do hrazení. Bylo 11. července 1971. O pětatři cet let později mu na Norisringu odhalili pamětní desku.

Foto BRM

PEDRO RODRIGUEZ (1940 – 1971)

NEŠTĚSTÍ NA NORISRINGU

Ve formuli Easter v Mostě 1982 (MTX 1-06)

Foto Tom Hyan

Csaba před zraky Ericha Zakowského nastupuje do jeho Zakspeedu F1 (test na Hungaroringu 1987)

CSABA KESJÁR (1962 – 1988)

Foto Tom Hyan

Byl první maďarskou nadějí formule 1, v neděli po Grand Prix 1987 na Hungaroringu testoval Zakspeed 871 z týmu Ericha Zakowského, následující rok pokračoval v německé formuli 3. Narodil se 9. února 1962 v Buda pešti v závodnické rodině, dědeček János i otec János byli závodníky, mladší z Jánosů dobyl patnáct mistrov ských titulů v Maďarsku, od ploché dráhy po rally. Csaba začínal na motokárách (pětkrát mistrem Maďarska), pak byl čtyřnásobným mistrem F-Easter, v Rakousku mis trem F-Ford 1986 v týmu Waltera Lechnera a postoupil do F3 v týmu Horsta Schübela. Při prvním tréninku na Norisringu 24. června 1988 jeho Dallara 388 VW vylétla v zatáčce Dutzendteich z trati ve vysoké rychlosti a roz tříštila se o hrazení. Csaba byl na místě mrtev.

8/2022 THauto

Historie

► ASA 1000 GT (1962 – 1967)

Foto Tom Hyan

FERRARINA

Nejmenším automobilem z dílny Ferrari byla lidově přezdívaná Ferrarina; nakonec však vznikala u jiné italské firmy jako ASA 1000 GT...

portovní automobily ASA 1000 GT se vyrá‑ běly v letech 1962 až 1967, údaje o počtu kusů se různí, Registro ASA uvádí přes osmdesát dochovaných, z toho patnáct Spiderů a čtyři prototypy. Známé je kupé ASA 1000 GT, první sériový typ nové značky, která vznikla zkratkou z Autocostruzioni S.p.A., účelově založené pobočky chemického koncernu De Nora, jehož vedení převzalo projekt malého sportovního Ferrari. Původně měl automobily vyrábět Bertone, v jehož studiu pod vedením Giorgetta Giugiara vznikly návrhy karoserie, ale k dohodě nakonec nedošlo. Jak lze posoudit z připojených fotografií, design byl velmi zdařilý, italské nadčasové linie připomínaly větší sourozence Ferrari. Základem byl motor, vyvinutý pod vedením Franca Rocchiho v Maranellu. Od roku 1959 se tam zabývali vývojem malého čtyřválce, nejprve 849 cm3 (ø 65 x 64 mm), označeného jako typ 126 (854), který dosáhl výkonu 55 kW (75 k)/6800 min‑1. Tento motor byl zabudován do Fiatu 1200 Pininfarina Coupé se zkráceným rozvorem z 2,40 na 2,20 metru; vůz zkoušeli osobně Enzo Ferrari, konstruktéři Franco Rocchi a Giotto Bizzarrini, ale rovněž závodníci Lorenzo Ban dini, Phil Hill, Richie Ginther a další. Projekt vzbudil velký zájem, Rocchi připravil větší verze jako typ 125 (164; 950) o objemu 973 cm3 (ø 67 x

auto 2022/8

TOM HYAN ▲ ASA 1000 GT model 1967 na Concorso Italiano 2002 v kalifornském Quail Lodge (vozy do USA dovážel Luigi Chinetti) ▼ Titulní strana prospektu, který autorovi článku poslal belgický zástupce Ets. Jules Robert z Liège v dubnu 1967 (foto na Piazza della Scala v Miláně)

69 mm) a konečně 1032 cm3 (ø 69 x 69 mm), jež se jako typ 173 s výkonem nejprve 71 kW (97 k)/7000 min‑1 stala základem sériového vozu ASA 1000 GT s karo‑ serií podle návrhu Bertone. O automobilu, známém neoficiálně jako Ferrarina, se hovořilo na všech úrov‑ ních; vzbudil obrovský zájem jako očekávaný Ferrari pro masy a stal se předchůdcem dnešního downsizingu. Bohužel Ferrari v té době prožíval těžké období, přes‑ tože Phil Hill dobyl titul mistra světa 1961 ve formuli 1 jako první Američan v historii, tak na Monze ve stejném roce přišel o život německý závodník Wolfgang von Trips a spolu s ním čtrnáct diváků. Důsledkem bylo do‑ časné zastavení účasti ve formuli 1 (Ferrari vynechal závěr sezony), restrukturalizace podniku a odchod řady spolupracovníků včetně Giotta Bizzarriniho a Carla Chitiho, kteří pak založili konkurenční ATS (sportovní vozy a F1), kam zamířili i jezdci Phil Hill a Giancarlo Baghetti. Carrozzeria Bertone představila na Turínském autosalonu 1961 téměř sériový prototyp, označený jen Mille (= tisícovka); od produkční verze se lišil aerodynamickými překryty světlo‑ metů. Sériová ASA 1000 GT slavila premiéru o rok později rovněž na au‑ tosalonu v Turíně, první vyjela ze zá‑ vodu v Miláně (Lambrate) zásluhou společnosti Autocostruzioni S.p.A., kterou založili Oronzio De Nora se synem Niccolou. Obchodním ředite‑ lem byl markýz Gerino Gerini, ►►►

Foto ASA

Foto Bertone

Foto ASA

Foto Tom Hyan

1 ASA 1000 GT Spider s laminátovou karoserií (za volantem závodník a oficiální testovací jezdec Giorgio Bassi) 2 Prototyp Mille na stánku Bertone (Salone di Torino 1961) 3 ASA 1000 GT na Motor Show 1992 v Essenu 4, 5 Sportovní kokpit se sedmi kruhovými kontrolními přístroji a řazením pákou na středovém tunelu 6 V zádi byl relativně velký zavazadlový prostor

8/2022 THauto

Čtyřválec 1032 cm3 z dílny Ferrari, od 1969 měl zvýšený objem na 1092 cm3 (konstruktér Franco Rocchi)

Foto Ferrari

Kresba Bertone/Giovanni Cavara

Průhled prototypem Bertone Mille z roku 1961

Foto Ferrari

► ASA 1000 GT (1962 – 1967)

1 1 První malý motor Ferrari 854 (Tipo 126) 2 Ferrarina 854, upravené kupé Fiat 1200 pro zkoušky motoru Ferrari 854 (Richie Ginther na Monze v roce 1960)

Foto Ferrari

bývalý závodník na Ferrari a Maserati. V Ženevě 1963 debutoval Spider, jehož sériová verze dostala laminátovou karoserii místo ocelové (opět design Bertone). Automobily s tuhým trubkovým rámem vynikaly nízkou hmotností 780 kg, která během let narostla na 830 kg, ale i tak mrštné kupé dosahovalo největší rychlosti 190 (185) km/h. Výkon motoru 1032 cm3 v roce 1965 klesl na 67 kW (91 k)/6800 min‑1, ale u vylepšeného nástupce ASA 411 s hliníkovou karoserií Marazzi a hmotností sníženou na 720 kilo‑ gramů ve větší verzi 1092 cm3 (ø 71 x 69 mm) nabí‑ zel 76 kW (104 k)/7500 min‑1. Finanční problémy zna‑ menaly restrukturalizaci na Accomandita Semplice Autocostruzioni (ASA) di Oronzio De Nora & C, když výroba v roce 1965 dosáhla 77 kupé, devíti Spiderů a jedné nové čtyřistajedenáctky. K posledním pokusům patřil otevřený prototyp ASA RB (Roll Bar) 613, kupé targa s ochranným obloukem, navržený pro nový čtyřválec 1755 cm3 (ø 90 x 69 mm) o výkonu 110 kW (150 k)/7000 min‑1,

auto 2022/8

► ASA 1000 GT (1963)

POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – kapalinou chlazený zážehový řadový čtyřválec typu 173 (Ferrari), uložený podélně vpředu; OHC 2V (řetězy); hliníkový blok a hlavy válců; dva dvojité karburátory Weber 40 DCOE; 1032 cm3 (ø 69 x 69 mm); 9,1:1; 71 kW (97 k)/7000 min‑1. Jednokotoučová suchá spojka; čtyřstupňová převodovka (3,35 – 2,14 – 1,39 – 1,00 – Z 4,24) s elektricky řazeným rychloběhem Bianchi 0,8:1 na III. a IV. stupni; stálý převod nápravy 4,55; pohon zadních kol. PODVOZEK – nosný rám z ocelových trubek a příček; přední kola nezávisle zavěšena na dvojitých příčných ramenech, vzadu tuhá náprava, vedená podélnými rameny a příčně ustavená panhardskou tyčí; pérování vinutými pružinami a soustřednými tlumiči, vpředu příčný zkrutný stabilizátor; kapalinové kotoučové brzdy Dunlop s podtlakovým posilovačem; hřebenové řízení; pneumatiky 145 x 13. ROZMĚRY A HMOTNOSTI (Coupé) – rozvor náprav 2200 mm, rozchod kol 1226/1240 mm; d/š/v 3900/1550/1200 mm; objem palivové nádrže 60/65 l; hmotnost prázdného vozu 780 kg (Spider 695 kg). PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 190 km/h; spotřeba benzinu Super 11,0 l/100 km. Cena při uvedení na trh 2 520 000 italských lir.

5 ale hlavně pro unikátní řadový šestiválec 1290 cm3 (ø 69 x 57,5 mm) typu 130 o výkonu 91 kW (124 k)/ 6000 min‑1. Stejně jako u 411 nahradila čtyřstupňo‑ vou převodovku s elektrickým rychloběhem nová pětistupňová ZF (nebo Fiat). Počítalo se s vývozem do USA, vznikly ale jen čtyři vozy s laminátovou karoserií milánské firmy Carrozzeria Corbetta, připo‑ mínající Corvette Sting Ray 1963. Byla to jen labutí píseň, značka v roce 1967 zanikla. Za zmínku stojí sportovní aktivity, automobily ASA do roku 1967 účinkovaly v rallye i závodech spor‑ tovních prototypů. K významným závodníkům s nimi patřili Giorgio Bassi, Giorgio Pianta, Spar taco Dini, Raffaele Pinto, Pino Babbini, Ignazio Giunti, Robert Mieusset a Gianpiero Moretti, ale také dámy Donatella Odoardo (provdala se za Andreu De Adamicha, jezdce formule 1), Suzy Dietrich a Donna Mae-Mims. V sezoně 1966 se vozy ASA objevily na Targa Florio a 24 h Le Mans. V sicilském závodě obě posádky

Foto ASA

VÝROBCE – AUTOCOSTRUZIONI S.p.A., Via S. Faustino 65, Milano, Itálie

Spartaco Dini/Giuseppe della Torre na závodní verzi ASA 1000 GTC (Competizione 1092 cm3) a Giorgio Pianta/Gianpiero Moretti (pseudonym Sir Odensio) na speciálu ASA 1000 GT se čtyřválcem 1755 cm3 nedokončily, zatímco dvojice Silvestre Semilia/ Raffaele Pinto na sériové RB 411 dojela čtvrtá v ka‑ tegorii prototypů do 2000 cm3 a jedenadvacátá absolutně. Ve 24 h Le Mans 1966 byly nasazeny šestiválce ASA RB 613, ale jezdci Spartaco Dini/ Ignazio Giunti (porucha spojky) a François Pasquier/ Robert Mieusset (vyjetí z trati po kolizi s Jean-Clau‑ de Ogierem na CD-Peugeotu) rovněž odpadli. Ženy byly zřejmě k vozům šetrnější, když za mořem Donna Mae-Mims/Suzy Dietrich v roce 1967 s RB 1300 dokončily ve 24 h Daytony čtyřiadvacáté a ve 12 h Sebringu pětadvacáté. Tím se historie ASA uzavřela. Projekt kupé X1 s motorem uprostřed (šestiválec 1290 cm3 z RB 613) se nerealizoval, za‑ tímco monopost ASA formule 3 (1967) po testování nebyl nasazen do závodů. ■

3 Druhým modelem byla ASA 411 Coupé, rovněž se čtyřválcem, ale o zvětšeném objemu z 1032 na 1092 cm3 (1965) 4 Slavní závodníci Spartaco Dini/Ignazio Giunti (ASA RB 613) nedokončili 24 h Le Mans 1966 pro poruchu spojky 5 Trubkový rám ASA 1000 GT s tuhou zadní nápravou 6 Vyvrcholením konstrukcí ASA byl nový šestiválec 1290 cm3 (1966)

8/2022 THauto

Foto Standard

► Historie ► STANDARD MOTOR COMPANY (1903 – 1963)

K nejúspěšnějším britským automobilům patřil Standard, než v šedesátých letech dostal přednost Triumph, aby oba zanikly pod taktovkou Leylandu...

auto 2022/8

TOM HYAN 1 Standard Vignale Vanguard, odvozený ze třetí generace, ale se stylistickými retušemi Giovanni Michelottiho (1958 – 1961) 2 Standard Fulham 10 HP z roku 1929, exponát Dopravního muzea v Coventry Foto Tom Hyan

ritský automobilový průmysl do osmdesátých letech minulého století prošel neuvěřitelnou vlnou slučování, která vedla k zániku tradičních značek a nakonec i celé výroby osobních vozů britské konstrukce, zbyly jen automobily sportovní a luxusní. Značka Standard příští rok oslaví 120 let od svého vzniku, dnes ji však zná jen málokdo, přestože kdysi patřila ke standardnímu obrazu britských silnic jako jedna z nejrozšířenějších. Společnost Standard of Coventry vznikla v roce 1903 zásluhou Reginalda Waltera Maudslaye (1871 – 1934), jehož rodina patřila k průkopníkům britského strojírenského průmyslu. Henry Maudslay (1771 – 1831) byl součástí průmyslové revoluce a je považován za vynálezce soustruhu, měl strojírenskou společnost, která přežila do roku 1904. Jeho pravnuci pokračovali a založili v roce 1902 automobilku Maudslay Motor Company, která se záhy specializovala na nákladní vozy (zanikla až 1950 po spojení s AEC a Crossley). Reginald však podnik záhy opustil, aby v roce 1903 založil ►►►

3 Standard Vanguard III Saloon s motorem 2088 cm3 o výkonu 46 kW (62 k) se vyráběl v letech 1955 – 1961 4 Standard Pennant (1957 – 1959), stylisticky vylepšený Standard Ten, nadále nabízený se čtyřválcem OHV 948 cm3 5 Standard Ensign se čtyřválcem OHV 1670 cm3 o výkonu 44 kW (60 k), nabízený jako levnější verze Vanguardu (1957 – 1961)

3 5

Foto Tom Hyan

Foto Standard

6 Avon Standard Special, první sportovní automobil Standard z roku 1930, na jehož designu se podíleli bratři Jensenové, později tvůrci vlastních vozů 7 Standard Flying Ten (1937 – 1939) se čtyřválcem SV 1267 cm3 o výkonu 25 kW (33 k) 8 Standard Super Ten s dvoupedálovým ovládáním Standrive a samočinnou spojkou Newtondrive (výbava na přání od 1956)

Foto Tom Hyan

Standard 30 HP Roi-des-Belges, jeden z prvních velkých vozů (1907)

8/2022 THauto

Foto Standard

► STANDARD MOTOR COMPANY (1903 – 1963)

Standard 8 HP, původně z roku 1938, byl znovu uveden na trh hned v květnu 1945, ale s novou čtyřstupňovou převodovkou (přesto rychlost 95 km/h nepřekonal)

Foto Standard

1 vlastní Standard Motor Company na Much Park Street v Coventry. Nemohl použít svoje jméno, a tak zvolil Standard, protože si podobně jako Henry Leland u Cadillacu zakládal na vzájemné zaměnitelnosti dílů, což v té době nebylo obvyklé (dodnes to bohužel nepochopili výrobci spotřební elektroniky). První Standard byl litrový jednoválec s třístupňovou převodovkou a pohonem zadních kol kloubovým hřídelem, dílo Alexandera Craiga, skotského konstruktéra většiny typů z počátku produkce. Následovaly dvouválce, tříválce, čtyřválce a od roku 1905 první šestiválce 20 HP. V roce 1914 se podnik stal akciovou společností, za první světové války vyráběl různá vojenská letadla (typy RAF B.E.12 a R.E.8, Sopwith Pup a Bristol F.2-B) v nové moderní továrně v Canley, předměstí Coventry, kam byla převedena veškerá poválečná produkce (v roce 1924 vyrobeno přes deset tisíc vozů, spolu s Austinem to byly největší automo bilky). V září 1929 se stal Maudslayovým zástupcem kapitán od tankistů John Black (1805 – 1965; od 1943 Sir Black), který po jeho smrti byl šéfem společnosti a úspěšně ji vedl do roku 1954, kdy odstoupil ze zdravotních důvodů. O deset let dříve se stal architektem

auto 2022/8

1 Standard 14 HP, odvozený z řady Flying 1935 (12 HP), prodávaný od roku 1946 s větším motorem OHV 1776 cm3 o výkonu 36 kW (49 k) 2 Nový Standard Eight s pontonovou karoserií z roku 1953, čtyřválec namířený proti konkurenci Austin A30, Morris Minor a Ford Anglia 3 Standard Ensign De Luxe Estate s velkým čtyřválcem 2138 cm3, kombi vyráběné jen krátce před zánikem značky (1962 – 1953)

3 převzetí konkurenčního Triumphu (koupil po bankrotu v listopadu 1944 za 75 000 liber), výrobu Triumphu roku 1945 přestěhoval do Canley a jméno použil pro sportovní vozy, zatímco Standard zůstal vyhrazen konzervativním sedanům. Zkušený John Black toužil po atraktivnějších vozech už ve třicátých letech, a tak navázal spolupráci s karosárnou New Avon Body Co., Ltd., z Warwicku, která využívala služeb bratří Alana a Richarda Jensenů (tvůrci Jensenu), jež později nahradil designer C. F. Beauvais. Výsledkem byly sportovní typy Avon Standard Special. Ve třicátých letech se objevily také Standard Nine (9) a Ten (10), v roce 1935 byla na londýnské Motor Show představena aerodynamicky optimalizovaná řada Flying Standard napříč mode lovou řadou a v roce 1939 z továrny v Canley vyjelo přes padesát tisíc vozů! Kuriozitou byl Flying V8 (1937 – 1938), osmiválec složený ze dvou čtyřválcových bloků 10 HP s prodlouženým zdvihem (2686 cm3, ø 63,5 x 106 mm). Motor posloužil také pěti vyrobeným speciálům Raymond Mays V8, které vytvořil závodník a konstruktér stejného jména (zakladatel ERA a BRM). Za druhé světové války došlo opět na letadla (slavný

Foto Standard

4 4 Standard 16 HP Avon Coupé, šestiválec SV 2054 cm3 (ø 65,5 x 101,6 mm) o výkonu 33 kW (45 k), model roku 1933 5 Standard Vanguard Sportsman 2088 cm3 na základě druhé generace Vanguardu, ale s přídí ve stylu MG (1956 – 1958) 6 Standard Flying V8, značený též V-VIII, aby se výrobce vyhnul případného sporu s Fordem, který vyráběl svoje automobily V8 velkosériově

5 6

Standard Vanguard první generace z let 1948 – 1955 s motorem OHV 2088 cm3 byl tehdy jediným vyráběným typem

De Havilland Mosquito!), po ní byla obnovena výroba starších typů 8 a 12/14, než přišel nový Vanguard. Standard se po válce zaměřil také na export, montážní závody se zrodily v Belgii, Austrálii, Kanadě, Indii a Jižní Africe. V roce 1938 uvedený 8 HP byl počátkem výroby i po válce, čtyřválec OHV 1009 cm3 převyšoval konkurenci výkonem 21 kW (28 k), novou čtyřstup ňovou převodovkou neobvykle robustní konstrukce a nezávislým zavěšením předních kol. Záhy se stal bestsellerem, větší 12/14 HP pak posloužil jako základ Triumphu 1800 Roadster a Saloon. Od roku 1948 vsadil Standard na jediný model Vanguard ve stylu amerického Plymouthu (designer Walter Belgrove) s novým čtyřválcem 2088 cm3, který se stal také pohonnou jednotkou traktorů Ferguson! V roce 1950 bylo vyrobeno 42 tisíc vozů a 55 tisíc traktorů Ferguson, jejichž výrobu Black převzal, když získal další továrny v Banner Lane u Coventry (válečná shadow factory pro výrobu leteckých motorů) a Fletchamsteadu. V roce 1954 vzniklo 70 tisíc vozů a 61,5 tisíce traktorů, ale to už Standard vyráběl také plynové turbíny. Standard Vanguard se stal nejslavnějším poválečným typem značky. Ze sedanu se splývající zádí se ►►►

8/2022 THauto

► STANDARD MOTOR COMPANY (1903 – 1963)

Foto Standard

3 po roce 1953 proměnil na klasický typ se stupňovitou zádí, nadále vyráběným se zážehovým čtyřválcem 2088 cm3, když pokus ve druhé generaci se vznětovým čtyřválcem 2092 cm3 (také z traktoru Ferguson) ne přinesl uspokojivé výsledky (v nabídce 1954 – 1955). Nejlepší byla třetí generace Vanguardu z let 1955 až 1961, poslední dva roky vyráběná coby Vanguard Luxury Six se šestiválcem 1998 cm3, jenž se objevil také v Triumphu 2000, a upravenou karoserií převzatou z modelu Vignale Vanguard (1958 – 1961), stylisticky vylepšenou Giovanni Michelottim. Solidní sedany s pohonem zadních kol měly délku 4,37 metru, se čtyřválcem 46 kW (62 k) dosahovaly 124 km/h, se šestiválcem 59 kW (80 k) rychlosti 140 km/h. Vzniklo 184 799 prvních Vanguardů (1948 – 1953), 83 047 druhé generace s pontonovou karoserií (1953 – 1955, z toho 1973 dieselů od 1954), 63 470 třetí generace (včetně Vignale) a dalších 9953 s dvoulitrovým šestiválcem (do 1963). Spřízněný Ensign s menším čtyřválcem 1670 cm3 a další Ensign De Luxe s větším čtyřválcem 2138 cm3 ze sportovního Triumphu TR4 zaznamenaly jen 21 170 vozů včetně první verze Estate (kombi od 1962). Tím se historie osobních automobilů Standard v roce 1963 uzavřela. Menší typy dostaly v roce 1953 nástupce s pontonovou karoserií, Eight měl čtyřválec 803 cm3 a Ten větší 948 cm3, jenž se později objevil v nástupci Triumph Herald v nepoměrně modernějším stylu (design Michelotti). Modely Standard přežily coby užitkové verze 7 cwt Van a Pick-Up pod taktovkou Leyland Motors až do roku 1963, ovšem už s větší verzí motoru Standard 1147 cm3, která vyběhla z výroby až v osmdesátých

auto 2022/8

5 1 Standard 7 cwt Pick-Up, lehký užitkový automobil z počátku šedesátých let, který dostal silnější verzi motoru OHV 1147 cm3 z Heraldu 2 Standard 7 cwt Van, skříňová verze s dvoukřídlými dveřmi v zádi a ložným objemem 2,32 m3 (bez sedadla spolujezdce až 2,72 m3) 3 Leyland Twenty (20), další pokračování originálního typu Standard Atlas 10/12 cwt, uvedeného v roce 1958 4 K posledním typům Standard patřily užitkové verze 7 cwt (350 kg) z roku 1963, spřízněné s osobními vozy Ten (výroba do ledna 1961) 5 Leyland Twenty, nástupce Atlasu, ale s větším zážehovým čtyřválcem 2138 cm3 (výroba 1962 – 1968 v Anglii)

letech! Dlouhověkost zaznamenal také lehký užitkový automobil a minibus Standard Atlas originálního de signu se zakrytými koly, po roce 1963 nabízený coby Leyland 15 nebo 20 podle užitečné hmotnosti 15 cwt (750 kg) a 20 cwt (1000 kg) s výkonnějšími motory 2138 cm3, či vznětovým Ferguson 2260 cm3 (44 kW/ 60 k), když originál v roce 1958 dostal jen 948 cm3 z typu Ten, než posílil od 1961 na čtyřválec 1670 cm3 z Ensignu. Populární dodávka končila svůj život coby Standard 15 a 20 v Indii (1970 – 1980). V roce 1959 byla společnost oficiálně přejmenována na Standard-Triumph International, ale došly finanční prostředky, a tak ji koupila Leyland Motors Ltd., vedoucí britský výrobce nákladních vozů a autobusů, a to za dvacet milionů liber. Další fúze znamenaly postupný zánik britského automobilového průmyslu, v roce 1968 vznikl koncern British Leyland, po jehož rozpadu německá BMW Group získala v roce 1994 nástupce Rover Group a když skupinu prodávala, ponechala si překvapivě práva na značky Standard, Triumph, Rover, Mini a Riley. Značka Standard žila na výrobcích filiálky Standard Motor Products of India, Ltd., jež vyrobila první Vanguard už v roce 1951. Dalšími indickými typy byly Eight, Ten, novější Pennant (v Indii coby Standard 10), Herald, Gazel (od 1972 upravený Herald) a nakonec Standard 2000, tedy elegantní Rover SD1, ovšem se čtyřválcem 2,1 litru z Vanguardu. Definitivní konec značky podle dostupných informací přišel v letech 1986 až 1989 také v Indii. Triumph skončil ve Velké Británii roku 1984, kdy byl nahrazen značkou Rover. V historii zůstane Standard zapsán také jako první dodavatel motorů pro SS Jaguar (SS = Standard Swallow). ■

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na osobní vozy STANDARD v modelovém roce 1935

8/2022 THauto

auto 2022/8

► ŠKODA 440 (1955 – 1959)

Škoda 440 na reklamním snímku v exportním provedení s řazením pod volantem

SPARTAK

Kresby AZNP Škoda

TOM HYAN

1 2

Nová éra mladoboleslavských vozů začala v padesátých letech typem 440...

oválečná produkce Škoda vycházela z předválečné koncepce centrálního rámu s rozvidlenou přední částí pro uložení po‑ honné jednotky a s nezávisle zavěšenými koly, odpruženými příčnými listovými pery. Prvním vozem této koncepce byl Popular 420 (1934) se čtyřválcem SV 903 (995) cm3, který poháněl zadní kola. V roce 1937 byl modernizován, dostal vrchové ventily, a proto označení Popular 995 OHV. Následoval Popular 1100 OHV (927), který se vyrá‑ běl i po válce. Jeho motor 1089 cm3 začínal na 22 kW (30 k)/3600 min‑1, ve výrobě tato pohonná jednotka zůstala přes tři desetiletí, samozřejmě po úpravách, které vyvrcholily téměř dvojnásobným výkonem. Z populárního Popularu 1100 OHV se po válce stal neméně oblíbený Tudor (typ 938), vyráběný jako Škoda 1101 od 1946, a po faceliftu, zahrnujícím vý‑ raznější masku chladiče s masivními chromovanými prvky ve stylu amerických vozů, coby Škoda 1102. Konzervativního nástupce s pontonovou karoserií reprezentoval známý Sedan Škoda 1200/1201 (od 1952), ale také stylisticky odvážnější Spartak, tedy Škoda 440 z roku 1955 (typ 970), počátek vý roby ve větších sériích (celkem 85 802 vozů včetně silnější verze 445 a sportovního roadsteru 450). Větší motor 1221 cm3 se poprvé objevil v Sedanu, podruhé v silnějším Spartaku Š 445 (typ 983). V Mladé Boleslavi vyrobili 75 417 vozů základního typu a 9375 se zvýšeným výkonem, roadsterů Š 450 (typ 984) ze závodu Kvasiny bylo jak šafránu (jen 1010 v letech 1957 – 1959). Potřeba uspokojit masy pracujících lidovým vozem vedla k projektu mezitypu Škoda 440 (4 válce, 40 k), který se měl vyrábět jen pět let před nástupem zcela nového vozu. Skutečně vznikl, byl konstrukčně spří‑

zněn jak s Tudory, tak se Sedany, měl pouze dvou‑ dveřovou karoserii a první prototyp vyjel v prosinci 1953, další následovaly a v červnu 1954 se česko‑ slovenská vláda usnesla na sériové produkci od druhého pololetí 1955. V lednu téhož roku slavil nový československý osobní automobil světovou pre miéru na autosalonu v Bruselu, kde kuriozně nesl jméno Orlík, protože značka Sparta patřila nizozem‑ ským mopedům. Nakonec zůstalo vozu označení Škoda 440, nicméně lid si je překřtil na Spartaky. V roce 1957 se objevila silnější verze Š 445 ►►►

1 Řazení pod volantem dostaly všechny Spartaky až od roku 1957 2 Motor 1089 cm3 s větším výkonem po úpravě sacího i výfukového potrubí, zvýšení kompresního poměru a montáži nového karburátoru Jikov 3 Exportní nabídka Škoda 440, 445 a 450 v roce 1958 (i pro USA)

8/2022 THauto

► ŠKODA 440 (1955 – 1959)

Spartak v exportním provedení na výletě v Alpách

Foto AZNP Škoda

Vozy Škoda 440 opouštějí výrobní závod v Mladé Boleslavi (říjen 1955)

1 1 Škoda 440 Pick-Up vyjela v roce 1957 a zůstala v prototypu

► ŠKODA 440 (1955 – 1959)

Rozměrový náčrtek původního vozu Škoda 440, který nahradil Tudory a Sedany

MOTOR – kapalinou chlazený zážehový řadový čtyřválec, uložený podélně vpředu za nápravou; blok a hlava válců ze šedé litiny, OHV 2V; třikrát uložený klikový hřídel; tlakové oběžné mazání; 1089 cm3 (ø 68 x 75 mm); 7,0:1; 29 kW (40 k)/4200 min‑1 a 68,6 N.m/2800 min‑1; spádový karburátor Jikov 32 SOP; zapalovací svíčky PAL 195/14 mm. Chlazení kapalinou s čerpadlem a termostatem, objem náplně 6,0 l. Tlakové oběžné mazání. Dynamo PAL Magneton 12 V/200 W, akumulátor Akuma 12 V/40 A.h. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – jednokotoučová suchá spojka; čtyřstupňová převodovka (4,27 – 2,46 – 1,59 – 1,00 – Z 5,61), synchroni zace na III. až IV. stupni (později II. až IV.) a řazení pákou na podlaze nebo pod volantem (od 1957 jen pod volantem). Kloubový hřídel; rozvodovka s ozubením Gleason, stálý převod 4,78; pohon zadních kol. PODVOZEK – páteřový rám s centrální nosnou rourou, vpředu rozvidlený, a s příčníky pro karoserii; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu horní příčná ramena a spodní listové pero, vzadu kyvné polonápravy a horní příčné listové pero; kapalinové tlumiče; řízení šroubem a maticí; kapalinové bubnové brzdy, ruční brzda působí na zadní kola. Ocelová kola 3,50 D x 15; pneumatiky 5,50 – 15. KAROSERIE – ocelová uzavřená, dvoudveřová čtyřmístná; zavazadlový prostor v zádi, včetně náhradního kola přístupný vzhůru výklopným víkem. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2400 mm; rozchod kol 1200/1250 mm; d/š/v 4065/1600/1430 mm; světlá výška 175 mm; délka zavazadlového prostoru 865 mm; objem palivové nádrže 30 l (uložena vzadu); pohotovostní/užitečná hmotnost 930/350 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 110 až 115 km/h; základní spotřeba paliva 7,0 – 8,0 l/100 km při rychlosti 70 km/h na rovině.

auto 2022/8

s motorem 1221 cm3 a výkonem 33 kW (45 k), za tímco základní 1089 cm3 dostala pro sportovní road‑ ster Š 450 (od 1957 předchůdce první Felicie) dva karburátory typu 32 SOPb, čímž vzrostl výkon na 37 kW (50 k). Další snaha o rozšíření nabídky skon‑ čila u prototypu úhledného pick-upu (1957). Domácímu publiku se vozy Š 440 představily v září 1955 na I. Výstavě československého strojírenství v Brně. Spartak se nejprve vyráběl ve skromnějším provedení Standard bez chromovaných prvků (s vý‑ jimkou rámečků světlometů) a s řazením na podlaze, verze Export dostaly řazení pod volantem a řadu chromovaných dílů (nárazníky, ozdobné prvky masky a boční lišty), teprve v roce 1957 se nabídka sjedno‑ tila na vozy v lepším provedení, původně určeným jen na vývoz. Honba za valutami znamenala export do devizových oblastí, a tak se Spartaky objevily do‑ konce v USA a Kanadě (zhruba tisíc vozů). Zastoupení Vaughan Imported Cars a také Conti‑ nental Car Combine, obě na Broadway v NewYork City, stejně jako Broadway Sportscars na North Broadway v Chicagu, nabízela automobily Skoda America a America Convertible, což nebylo nic jiného

než Š 440 a roadster Š 450. Úsměvnou historkou je objednávka na patnáct tisíc vozů Škoda od pana Williama Vaughana z USA, kterou výrobní závod ani podnik zahraničního obchodu Motokov nedokázaly přijmout, natož naplnit. Jediným výsledkem tedy byla reklama s americkou účastnicí Miss World 1957 Charlottou Sheffield (1936 – 2016) ze Salt Lake City, později matkou osmi dětí, která s československými vozy pózovala nejen na London Motor Show, ale také přijela na fotografování do Mladé Boleslavi (krásné snímky jsou dílem Viléma Heckela). V tehdejším Československu ovšem byly automobily jen na příděl pro vyvolené, o čemž rozhodovaly státní instituce pod dohledem komunistických funkcionářů. Většina motoristů jezdila s předválečnými vozidly do‑ mácími i všech světových značek, které se za první Republiky československé k nám dovážely. Tato praxe přežila až do sedmdesátých let minulého sto letí, což mohou potvrdit, neboť jsem to zažil. Skutečně nový vůz Škoda se objevil až v roce 1964 (typ 1000 MB s motorem vzadu), štafetu po Spartaku pře‑ vzala v roce 1959 první Octavia, která se lišila přede‑ vším novou přední nápravou s vinutými pružinami. ■

8/2022 THauto

► STUDEBAKER NATIONAL MUSEUM

Foto Tom Hyan

eXtra

BOHATÁ HISTORIE Málokterá automobilka má tak bohatou historii jako americká Studebaker. Její oslavou je velkolepé muzeum v South Bendu.

auto 2022/8

TOM HYAN a HELENA HYANOVÁ, South Bend (IN), USA 1 Dvě kupé Studebaker Hawk, vlevo Flight Hawk ročníku 1956 a vpravo Hawk 1961 2 Studebaker President Limousine s dělicí stěnou, jediný dochovaný a restaurovaný exemplář (1927) 3 Studebaker President Classic, osmiválec 4,7 litru o výkonu 140 kW (190 k) z roku 1956

3 Foto Helena Hyanová

istorie této značky, která byla ještě dlouho po druhé světové válce slavná také u nás pro svoje nákladní vozy i před válkou dová žené osobní automobily, je v počátcích hodně komplikovaná. Oficiálně se uvádí, že produkce vozidel skončila v březnu 1966 po 114 le tech jejich výroby, ovšem Studebakerové stavěli povo zy prokazatelně od roku 1835. Tehdy John C. Stude baker německého původu (údajně ze Solingenu) postavil vůz typu Connestoga, v němž převezl rodinu z Pennsylvánie do Ohia, aby tam založil kovárnu a vý robu koňských povozů. Měl třináct dětí, z toho šest synů, a když první Henry záhy zemřel, použil jeho jmé no znovu. Henry II. (1826 – 1895) a Clement (1831 až 1901) později pokračovali dál do Indiany, kde v South Bendu roku 1852 založili vozovku, která se o padesát let později stala automobilkou. Mladší bratři Peter, John a Jacob se také zapojili do rodinného podnikání. Studebaker Corporation nikdy South Bend neopustila, přestože nějaký čas vyráběla automobily také v Det roitu. V roce 1872 byla údajně největším výrobcem vozidel na světě, ale přestože experimentovala s mo tory už v roce 1897, teprve o pět let později rozběhla sériovou produkci, ale s elektromobily, s nimiž jezdil

Foto Tom Hyan

Studebaker Commander, jeden ze tří rekordních, které ujely 25 000 mil za méně než 23 000 minut průměrnou rychlostí 104,5 km/h v říjnu 1927 v Atlantic City

Studebaker Cruiser, poslední vůz vyrobený 17. března 1966 v kanadském Hamiltonu (Ontario) Foto Helena Hyanová

4 Studebaker Champion (Bullet-Nose), slavný poválečný model, šestiválec 4,0 litru o výkonu 75 kW (102 k) 5 Studebaker Avanti (1963), nejslavnější sportovní vůz značky, jehož výroba pokračovala jako Avanti v různých formách až do roku 2007 6 Studebaker Daytona Hardtop, poslední vůz vyrobený 20. prosince 1963 v South Bendu (má ujeto jen 80 kilometrů, zůstal ve firmě) 7 Studebaker Model C, nejstarší dochovaný typ se spalovacím motorem (1904)

také slavný vynálezce Thomas Alva Edison! Teprve v roce 1903 vyjel první osobní automobil se spalovacím motorem, jehož výhody byly tehdy všem zřejmé, takže výroba elektromobilů zanikla. Produkce koňských po vozů přetrvala až do roku 1920, kdy ji Studebakerové prodali společnosti Kentucky Wagon Works a soustře dili se na motorová vozidla (do roku 1942 se však dodá valy dětské Junior Wagon). Bohatou historii velmi pěkně dokumentuje Studebaker National Museum. První vzniklo v bývalém dealerství Studebaker na South Main Street v South Bendu s více než stovkou vzácných vozidel od kočárů po automobily, ale protože budova byla ve velmi špatném stavu, pře stěhovalo se v listopadu 2005 nedaleko na Chapin Street do nové haly, postavené ve stylu někdejších Studebake rových továren. Nyní tam na třech podlažích můžete vidět vozidla z různých epoch. Hlavní druhé podlaží je pro vozy a povozy z let od devatenáctého století až po rok 1934, horní pro automobily od roku 1935 a spodní především pro slavná vojenská vozidla ze druhé světové války. Samostatná část hlavního podlaží je věnována historii rodiny Studebakerů, ale také rodiny Oliverů, kteří v South Bendu od roku 1855 vyráběli zemědělské stroje (Oliver Chilled Plow Co.), aby později po ►►►

8/2022 THauto

Foto Tom Hyan

Foto Helena Hyanová

► STUDEBAKER NATIONAL MUSEUM

převzetí dalších firem vytvořili Oliver Farm Equipment Company, která zanikla až po převzetí White Motor Corporation (poslední traktor Oliver vyjel pod taktovkou White v roce 1974). Ale to už je jiná historie. Cesta Studebakerů k motorovým vozidlům rozhodně nebyla přímočará. Byl to vlastně Fred Fish, zeť Johna M. Studebakera (1833 – 1917), který rodinu přesvědčil, aby vstoupili nejprve do světa elektromobility (v letech 1902 až 1912 bylo vyrobeno 1841 elektromobilů Studebaker), ale pak i do výroby benzinových vozů se spalovacími motory. První byl Studebaker-Garford, dvouválec typu A se zrodil koncem roku 1903, když podvozky dodávala The Garford Company z Elyrie v Ohiu. Za první skutečný Studebaker je považován čtyřválec 15 HP typu C, i když spolupráce s Galfordem přetrvala až do roku 1911, kdy Studebaker pohltil detroitskou značku EMF (Everitt -Metzger-Flanders), jejíž vozy prodával už od roku 1909. Nakonec Garforda získal Willys-Overland a Studebaker zrušil EMF a uvedl nové Studebakery. V té době také koupil od Forda závod Piquette Plant (Ford se roku 1910 odstěhoval do nedalekého Highland Parku, kde zavedl pásovou produkci) a Studebaker tam vyráběl vozy až do roku 1933 (nyní je to Ford Piquette Avenue Plant Museum), a to paralelně s výrobou v South Bendu.

auto 2022/8

1, 2 Studebaker Electric Coupé s rychlostí 34 km/h a dojezdem 112 km už v roce 1911 (zapůjčeno od Studebaker Electric, Dayton, Ohio) 3 Studebaker Junior Wagon s pohonem lidskou silou, dodávaly se do roku 1942, přestože koňské povozy skončily už 1920 4 Studebaker Electric Runabout s motorem 40 V, třemi akumulátory a řízením pákou (1907) 5 Studebakerové vyhráli zlatou medaili za Centennial Wagon na Světové výstavě ve Filadelfii (1876)

Foto Helena Hyanová

Studebaker Coupé Express, pěkný pick-up odvozený z osobních vozů (novinka roku 1937)

7 9

Foto Tom Hyan

6 První automobil Studebaker byl elektromobil Victoria Phaeton s rychlostí 22,5 km/h a dojezdem 64 kilometrů (1902)

V letech 1902 – 1966 vznikla dlouhá řada nejrůznějších typů osobních i užitkových automobilů, speciálních vo jenských vozidel a motorů. Osobní automobily dostaly brzdy na čtyři kola už v roce 1926, postupně vylepšova né generace slavných typů nesly zvučná jména Erskine, 7 Elektrický Commander, President, Dictator, Champion, Lark, Hawk, Backward-Forward Car (1909) Cruiser, Daytona, Avanti a další. Silné šestiválce a osmi pro přepravu senátorů válce nebyly výjimkou, Studebakery slavily úspěchy také z úřadu Russell Senate na závodních tratích (roku 1932 dojel Cliff Bergere třetí Office Building tunelem v 500 mil Indianapolisu s řadovým osmiválcem ze sériové na zasedání do Capitolu produkce) i při rekordních jízdách. Ve dvacátých letech ve Washingtonu, patřil Studebaker spolu s Fordem k největším výrobcům přezdívaný Peggy automobilů v USA. Krize po roce 1929 ovšem dovedla (druhý byl Tommy, společnost k bankrotu, když generální ředitel Albert R. sloužily do 1916) Erskine (první ve vedení podniku, který nebyl členem 8 EMF 30 Touring, Studebakerovy rodiny) špatně odhadl situaci, dál vyplá vůz detroitské značky (Everitt-Metzger-Flanders), cel bohaté dividendy, ale Depression trvala mnohem déle než čekal. Dva manažeři, Paul G. Hoffman a Harold které prodával Studebaker S. Vance podnik zachránili, v roce 1939 uvedli levnější od 1909 a pak celou firmu koupil (1911) šestiválec Champion vedle velkých typů Commander 9 Bryčka Studebaker Buggy, a President, a v roce 1945 byli stále u kormidla, aby za nejstarší dochované vozidlo hájili nový úspěšný start. Studebaker za války proslul dodávkami nákladních vozů 6x6 spojeneckým armádám, (z roku 1857 se štítkem ale také pásových transportérů Weasel M29. ►►► H & C Studebaker)

8/2022 THauto

Foto Tom Hyan

► STUDEBAKER NATIONAL MUSEUM

Původní muzeum ve starém dealerství

Nové muzeum ve stylu historické továrny

201 Chapin Street, South Bend, Indiana 46601, USA www.studebakermuseum.org Tel. 001 574 235 9714 otevřeno Po-So 10 – 17 h, Ne 12 – 17 h Základní vstupné 11 USD

Studebaker ovšem za druhé světové války nevyráběl jen slavné kamiony 6x6, ale také letecké motory pro bombardovací letadla Boeing B17 Flying Fortress. Po válce se vrátil k osobním automobilům, když pro dukce nákladních nikdy nepřestala. Doba se však změ nila, v padesátých letech se Hudson a Nash spojily do American Motors (návrat značky Rambler), aby mohly konkurovat General Motors, Fordu a Chrysleru, a tak Studebaker fúzoval s Packardem a využil pomoci letec kého koncernu Curtiss-Wright, ale už to nestačilo. Nej úspěšnější rok byl 1950, kdy Studebaker vyrobil 350 tisíc automobilů. Konkurence však vzrůstala, Velká trojka z Detroitu postupně ovládla trh. Studebaker ani po spo jení s Packardem nebyl v černých číslech, rozléval se červený inkoust, a tak vedení společnosti Studebaker -Packard Corporation rozhodlo zastavit výrobu automobilů v South Bendu 20. prosince 1963 (poslední Daytona Hardtop 1964 je v továrním muzeu). Následně 17. března 1966 vyjel poslední Studebaker Cruiser také v kanadském Hamiltonu (Ontario), kde výroba přežila o necelé tři roky déle. Počátkem roku 1966 už jiná pro dukce (např. přísady do paliv a olejů STP) vynášela více než výroba automobilů, Studebaker se spojil s Worthing tonem a v roce 1979 byl pohlcen společností McGraw

auto 2022/8

Foto Helena Hyanová

STUDEBAKER NATIONAL MUSEUM

1, 2 Packard Predictor V8, studie s vyjímatelnými panely střechy a tlačítkovým ovládáním převodovky Ultramatic (šéfdesigner Richard A. Teague, postavila Carrozzeria Ghia v roce 1956 za 90 dnů) 3 Studebaker Sceptre (design Brooks Stevens, 1963 dodala Carrozzeria Sibona-Basano z Turína) měl značku zachránit, ale do výroby se nedostal 4 Studebaker Champ Stake Bed Truck, jeden z mnoha typů nákladních vozů (1962) 5 Studebaker Skyview, studie kombi od Brookse Stevense, určená pro výrobu od roku 1964 (dveře se otevíraly proti sobě bez sloupku B)

5 -Edison z Illinoisu; to však už nebylo po automobilové produkci ani památky (po dalších fúzích nástupci Cooper Industries, nyní Eaton Corporation). Oddělená STP (Scientifically Treated Petroleum, ale i Studebaker Tes ted Products) ovšem existuje dodnes jako součást Ener gizer Holdings z města Town and Country (Missouri). Nejkrásnější poválečné vozy Studebaker navrhl prů myslový designer Raymond Loewy, vynikalo z nich zejména kupé Avanti, nejprve s vlastním osmiválcem konstrukce Studebaker, a po ukončení výroby převzaté společností Avanti Motor Corporation, která je po něko lika restrukturalizacích a řadě úprav vyráběla až do roku 2007 s jinými motory (vznikly dokonce čtyřdveřový sedan a kabriolet Avanti). Závod na výrobu nákladních vozů v South Bendu převzala společnost American Motors, od roku 1974 se osamostatnil jako AM General a vyrábí vojenské nákladní vozy, odvozené z konstrukcí Studebaker, stejně jako stál u zrodu klasického Hum meru H1 (Humvee). Pokusy o obnovení značky už ne byly úspěšné. Zbyla jen krásná historie. Osobní auto mobily Studebaker se prodávaly také v předválečném Československu, v šedesátých letech jeden Champion s originálním designem Bullet-Nose (výroba pouze v letech 1950 – 1951) jezdil také v Praze. ■

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na osmiválcový STUDEBAKER (exportní Commander 1935)

8/2022 THauto

► Krátce ► ZE SVĚTA & Z DOMOVA

► Nedostatek kabelových svazků vyřešila Škoda Auto rovněž jejich dodávkami z Maroka! Dodavatel Kromberg & Schubert je totiž pro BEV Enyaq iV dodává z marockého závodu v Kenitře. První fáze duplicitní výroby tam byla spuštěna v červnu a dokáže zajistit kabely až pro 1870 vozů týdně! Ukrajinská produkce tvořila svazky pro 1200 vozů týdně. V plánu je i možnost výroby v Rumunsku. Inu, globalizace!

► Společnost Ensorcia Automo tive má zájem o elektrifikaci TVR, protože se prostřednictvím Ensorcia Metals Corporation zabývá těžbou lithia v Jižní Americe patentovaným ekologickým procesem, ale podpoří i výrobu TVR Griffith V8. Na vývoji se od roku 2014 podílel Gordon Murray včetně výrobního procesu i-Stream pro novou továrnu v Ebbw Vale u Cardiffu (Wales).

auto 2022/8

Německý manažer Klaus Zellmer se ujal funkce předsedy představenstva společnosti Škoda Auto dne 1. července 2022. Je to už třetí CEO Škoda Auto během dvou let, jeho předchůdce Thomas Schäffer nahradil Ralfa Brandstättera (zamířil do Číny) v čele značky Volkswagen, zatímco Bernhard Maier byl po téměř pěti letech vystřídán Schäfferem na podzim 2000. Kariéra Zellmera je podobně jako u Maiera výrazně spojena se značkou Porsche, kde pracoval v různých funkcích od roku 1997 (mj. byl šéfem Porsche Cars North America) a v září 2020 se stal členem představenstva Volkswagenu (osobní vozy). Tím velké změny ve VW Group nekončí. Červencovým překvapením bylo oznámení o odchodu Herberta Diesse po odvolání dozorčí radou (přechod na elektro mobilitu není dostatečně rychlý) a ve funkci CEO Volkswagen Group ho vystřídá od začátku září Oliver Blume, CEO Porsche AG.

MERCEDES-MAYBACH VYDRAŽEN!

Foto Tom Hyan

Výtěžek dražby přes 1,5 milionu korun českých putoval do Fondu ohrožených dětí (FOD). Předmětem dražby byl luxusní automobil Mercedes-Maybach S 680 4Matic Edition 100 ze stokusové série na oslavu 100 let značky Maybach, z níž jediný kus byl určen k prodeji v České republice. Aukce, pořádané online, se mohli účastnit pouze zájemci nominovaní autorizovaným prodejcem Mercedes-Benz v České republice. Vyvolávací cenou byla ceníková cena ve výši 8 435 748 Kč včetně DPH, vítěz vydražil vůz za rovných 9,5 milionu Kč, z čehož 1 064 252 Kč získal FOD spolu s příspěvkem 500 000 Kč od společnosti Mercedes-Benz Česká republika, s.r.o.

Foto Tom Hyan

► Britský TVR opět odložil debut sportovního kupé Griffith V8 na rok 2024, ale s novým investorem Danielem Laytonem (Ensorcia Automotive) potvrdil vlastník značky Les Edgar do šesti měsíců následující elektrickou verzi Griffith EV. Opravdu zvláštní je plán na celkem tři nové elektro mobily, po kupé mají přijít první sedany a SUV tradiční značky sportovních vozů! TVR Griffith V8 se bude prodávat v původní podobě s motorem Ford 5.0 V8 upraveným od Cosworthu (suchá kliková skříň), tak jak se představil na Revivalu 2017 v Goodwoodu.

KLAUS ZELLMER VEDE ŠKODA AUTO

Mercedes-Maybach S 680 4Matic Edition 100, vydražený za 9,5 milionu Kč

Alfa Romeo F1 na Piazza Duomo v Miláně

Foto Alfa Romeo

► Ford Otosan, společný podnik Forda a Koc Holding, už dříve oznámil investici dvou miliard eur do tureckých závodů pro nový Transit Custom a jeho značkovou verzi Volkswagen Transporter (od roku 2023). Ford a Koc Holding s korejským partnerem SK On postaví u Ankary velkou továrnu na akumulátory (kapacita 30 až 40 GWh ročně). Nový Transit Custom od 2023 dostane verze elektrické a hybridní. SK Innovation má továrny na akumulátory SK On v USA, Maďarsku, Číně a Jižní Koreji. S Fordem chce postavit další tři v USA.

Foto Škoda Auto

► Po zrušení výroby v belgickém Genku prodal Ford také rumun skou továrnu v Craiově, a to tureckému Otosanu, který je jeho dlouholetým partnerem a vyrábí evropské Transity. Hodnota transakce je 575 milionů eur, do bývalého závodu Oltcit/Daewoo modernizovaného Fordem by měla být převedena výroba nového Transitu/Tourneo Courier (EcoSport skončil). Bude pokračovat crossover SUV Puma, ale v roce 2024 začnou vyjíždět ze závodu Ford Otosan také elektrické verze Courier.

Klaus Zellmer, nový šéf Škoda Auto

ALFA ROMEO 1910 – 2022 Na oslavu 112 let automobilů Alfa Romeo projel Valtteri Bottas s vozem formule 1 trasu v Miláně od Piazza Duomo přes Porta Nuova, Centrale Station a CityLife Shopping District až na Via Gattamelata do Portella, kde byla založena první továrna A.L.F.A. a nyní sídlí nejnovější reprezen tační showroom Alfa Romeo Flagship Store. Smutné ovšem je, že se značka zpronevěřila svému poslání a většinu výrobního programu pod taktovkou konglomerátu Stellantis tvoří SUV Stelvio a Tonale. Třetím typem je sportovní sedan Giulia, jehož akční pětisetkusová série GTA byla už vyprodána. Jinak sportovní vozy v portfoliu zcela chybí (poslední byla Alfa Romeo 4C).

SLAVNÉ MOTORY Osmiválec do V/90°; OHV 2V; 9,0 (10,5):1 Objem válců 4736 cm3 (ø 101,6 x 72,9 mm) Výkon 154 (200) kW/210 (271) k/ 4400 (6000) min‑1 Točivý moment 407 (423) N.m/ 2400 (3400) min‑1 Údaje platí pro Ford Mustang modelového roku 1965

Ford 289 V8 ve verzi 154 kW (210 k) s převodovkou Cruise-O-Matic

FORD 289 V8 (1964) Ford vyvinul svůj Small Block Engine (Windsor) s rozvodem OHV na základě předchůdce Y-block (první Fordův OHV, náhrada za Flathead), uvedl od roku 1961 v různých objemových verzích 221, 255, 260, 289, 302 a 351 CID (objem v kubických palcích), nabízel do roku 2000 v sériových vozech (naposledy F-Series a Explorer) a dodnes jako Crate Engine pro motorsport. Typ 289 se proslavil od roku 1964 v Mustangu se čtyřhrdlovým karburátorem ve verzi 154 kW (210 k) a High Performance 200 kW (271 k). Litinový blok a hlavy válců. Motor 289 V8 poháněl také vozy Mercury (Comet a Cougar), AC Cobra 289 a Sunbeam Tiger II.

Kresba a foto Ford

Ford Mustang 1964

Kresba GM/David Kimble

Osmiválec do V/90°; OHV 2V VVT; DI; 11,5:1 Objem válců 6162 cm3 (ø 103,25 x 92 mm) Výkon 339 kW (461 k)/6000 min‑1 (Corvette 2019) Točivý moment 630 N.m/4600 min‑1

Foto General Motors

SLAVNÉ MOTORY

Chevrolet Corvette Stingray 2014 (C7) se svými předchůdci

CHEVROLET 6.2 V8 LT1 (2013) Nejrozšířenější zážehový motor světa je Chevrolet Small Block V8, vyráběný od roku 1955, jehož základní koncepce do V/90° s roztečí válců 4,4 palce (111,76 mm) a rozvodem OHV 2V přežila dodnes. Vyobrazený celohliníkový LT1 je prvním typem páté generace. Představil se v Corvette C.7 pro modelový rok 2014 jako zcela rekonstruovaný nástupce typu LS3. Dostal přímé vstřikování paliva. Výroba pokračuje pro Camaro SS. Starší typy se stejným označením LT1 se vyráběly v letech 1970 – 1972 (Gen I) a 1992 – 1997 (Gen II).

TH Auto 08 2022 (srpen)

Articles inside

41� Silmet Rally Příbram 2022 �� FIA Formula One

DTM Norisring 2022 ��

ASA 1000 GT (1962 – 1967)�� STANDARD

Nadace Elišky Junkové: ŠKODA 440 (1955 – 1959)�� Studebaker National Museum

Motor Company (1903 – 1963)��

World Championship 2022�� Pikes Peak

Ford Transit Pro Electric Supervan, s nímž Romain Dumas obsadil šesté místo

CITROËN C3 Aircross C-Series 2022 ��

RENAULT Arkana 2022 ��

Vzpomínka na Goodwood FoS ��

BMW M3 Touring první kombi M3, premiéra u příležitosti oslav 50 let BMW M (Motorsport)

Paraplegik Wayne Rainey se vrátil za řídítka

BMW X1 sDrive 1�8i (F48) ��

SUBARU Forester 2022 (SKE)��

TH Auto 08 2022 (srpen)

Articles inside

41� Silmet Rally Příbram 2022 ���������������� FIA Formula One

DTM Norisring 2022 �������������������������������

ASA 1000 GT (1962 – 1967)�������������������� STANDARD

Nadace Elišky Junkové: ŠKODA 440 (1955 – 1959)�������������������� Studebaker National Museum

Motor Company (1903 – 1963)�������������

World Championship 2022������������������� Pikes Peak

Ford Transit Pro Electric Supervan, s nímž Romain Dumas obsadil šesté místo

CITROËN C3 Aircross C-Series 2022 ������

RENAULT Arkana 2022 ���������������������������

Vzpomínka na Goodwood FoS ������������������

BMW M3 Touring první kombi M3, premiéra u příležitosti oslav 50 let BMW M (Motorsport)

Paraplegik Wayne Rainey se vrátil za řídítka

BMW X1 sDrive 1�8i (F48) ����������������������

SUBARU Forester 2022 (SKE)�����������������

41� Silmet Rally Příbram 2022 �� FIA Formula One

DTM Norisring 2022 ��

ASA 1000 GT (1962 – 1967)�� STANDARD

Nadace Elišky Junkové: ŠKODA 440 (1955 – 1959)�� Studebaker National Museum

Motor Company (1903 – 1963)��

World Championship 2022�� Pikes Peak

CITROËN C3 Aircross C-Series 2022 ��

RENAULT Arkana 2022 ��

Vzpomínka na Goodwood FoS ��

BMW X1 sDrive 1�8i (F48) ��

SUBARU Forester 2022 (SKE)��